Rychlost našeho pohybu lidského života pod zorným úhlem věčnosti našich osudů probýhá v krátém čase na hodně dlouhou vzdálenost,neboť fyzická smrt člověka jest bránou do života nového daného jedince.Má li člověk milovat život ve kterém se bytostně nachází a má li hledat smysl a pravdu životních hodnot nesmí tedy zbytečně mrhat svým pozemským časem pro […]
„Udělala ses? To je nejblbější věc, na jakou se chlap v posteli může zeptat.“ pronesla K. L. se usmála a řekla: „No, když se musí ptát, tak asi neudělala.“ „Přesně.“ souhlasila jsem. „V posteli se má vůbec mlčet a makat.“ řekla M. „Zvláštní je, že holky se na tohle neptají.“ řekla A. „No, ono se […]
8. dubna 2014 aaabasnicky
Z dálky neznalé oko si prohlíží světelnou zář do nebe pestrobarevnou duhu potíží i smutků i beztíží Uvnitř kopule neprůhledné zdá se výhod hodně jest ale noci překrásně obdařené jsou ztracené jsou uzavřené Za pláštěm nadějí života v přepychu světelná zář taky je marně člověk hledá ostychu aby se podíval aby se pokochal Nakonec všicni […]
7. dubna 2014 Honzina Maagová
Svět si klidně půjde dále svou vlastní cestou ve své ose,ale osud nám vždycky jak starý a nechápavý pes zůstane věrně sedět u nohou – jinak řečeno život je hra a je smutnou pravdou že kdo podvádí má více ze hry než podvedený protože né pravda a spravedlnost ale nenasitná chamtivost jest pohonem a zákonem […]
1. dubna 2014 Honzina Maagová
Mé hořké srdce nářkem sténá a mé oči pláčem krvácejí,když zoufale pohlédnu na tovární zamčené dveře kde ještě před nedávnem se všude svítilo a dělníkům práce pod rukama hrála. Z dlouhého továrního komína kdysi dávno mohutně dýmalo a okolo té továrny čerstvým lnem vše vonělo a těm pracujícím dělníkům co před očima stroje tovární běžela […]
8. února 2014 aaabasnicky
Ulice, prach a špína, kde jsou stromy, květy, tráva, jak zde dýchat mám? Cigarety kouř vše nahradí? Kde je hudba jemná, která srdce rozzáří? Ne zde nechci být, skryji se v hloubi duše své. Něco se tam jemně chvěje, něco nového tam v klidu vyrůstá, jemný lotos růžový se rozvíjí, roste a rozvíjí se, ženu […]
8. října 2013 aaabasnicky
Pročpak sázíš na jistotu, že teď a tady je to pravé? Že hltat bity není zdravé? Že držíš v rukou pevnou hmotu? Možná cizí systém řídí život tvůj a tvoje kroky, jako matrix, prach a broky! Po pravdě se člověk pídí, hledá v knihách, luští znaky, k hvězdám v touze zvedá oči, pánu Bohu na […]
19. září 2013 Honzina Maagová
Nový den s datem 24.prosince roku 1958 se ohlásil křehkou krásou zmrzlých oken.Přituhlo tak náhle že venku na holých větvičkách stromů přimrzli kapičky vody.Vítr jimi pocinkává a načepířený černý kos kroutil nad tou nezviklou věcí hlavou.Ulicí se vinula jedlová vůně stromků jímž vánoce dávají každého roku na vědomky že přichází období svátků přátelství i lásky […]
Po Padesátce Počínají Pánové, Podobní Pohasínajícím Plamenům, Pociťovat První Příznaky Počínající Pohromy. Především Prudce Poklesne Pohlavní Potence, Protože Pánové Přestanou Postačovat Perversním Požadavkům Poživačných Paniček, Počnou Pokukovat Po Patnáctkách. Puberťačce Postačí Patřičné Pohoštění, Případně Pán Poplácá Prevíta Po Prdýlce.
8. září 2013 aaabasnicky
Po ulici města jdu si, kol mne jezdí autobusy. Kol mne jezdí spousty aut, nikde není žádný raut. Spousta smogu, spousta kouře. Už aby tu byla bouře, mou ulici vyčistila, aby byla zase bílá. Kdepak v tomhle cigaretu. Kousek trávy ve svém retu, svěží louka plná květů, do takových já chci světů. Krásné ticho, ptáci […]
8. srpna 2013 aaabasnicky
Z náruče ulic se vymanit, a bosky mokrou trávou jít je stejné, jako v dětství snad. To mohli jsme si jenom hrát. O strom se v zamyšlení opřít je pěkné, to snad nelze popřít. Pod korunou cítit chlad, a nechat vlasy volně vlát, a zapálit si cigaretu, hleďme kdopak náhle je tu? Bezdomovec, pohled kalný, […]
Seděli jsme v baru, běžný páteční večer, když jsem si všimla staršího pána v tričku s nápisem: UNEMPLOYABLE (NEZAMĚSTNATELNÝ). Taková sebeironie od pána jeho věku mě pobavila. Když jsem šla k baru pro další rundu, otočil se na mě a řekl: „Hi! And whats your name, beautie? (Ahoj! Jak ty se jmenuješ?)“ Ukázalo se, že […]
8. července 2013 aaabasnicky
Z náruče ulic se vymanit, a bosky mokrou trávou jít je stejné, jako v dětství snad. To mohli jsme si jenom hrát. O strom se v zamyšlení opřít je pěkné, to snad nelze popřít. Pod korunou cítit chlad, a nechat vlasy volně vlát, a zapálit si cigaretu, hleďme kdopak náhle je tu? Bezdomovec, pohled kalný, […]
Prsatá, pětadvacetiletá, panenka s peroxidovým přelivem přemýšlela, příjemného pána s pěti pé přála si potkat. Představovala si prachatého, perspektivního, přemýšlivého Portorikánce. Pěkná prdelka potěší. Panikařila při představě plešatého prcka s plachťákama, panděrem a proužkovanýma ponožkama, páchnoucího potem, pijícího pivo. Pánové s pěti pé pijí přeci Portské. Potkala ho pátého prosince v posilovně. První pohled prozradil […]
Zíral na ni celý večer. Jediný pohled jí stačil, aby věděla, že se mu líbí. Tohle my, holky, poznáme. Druhý, delší pohled jí stačil na to, aby věděla, že by neměla nic proti seznámení. Asi dvě hodiny si vyměňovali kradmé pohledy. Občas mu pohled oplatila, jednou se i usmála, aby mu dodala odvahy. A on […]
11. května 2013 Pavel Radek
Potká český premiér Petr Nečas amarického prezidenta Obamu a ptá se ho: „Co myslíš, kolik lidí tě v USA nesnáší?“ „Odhaduji tak asi 8-10 miliónů“ (odvětí Obama). „Hm, je to přece jen asi všude to samé“ (Nečas). Zeman navštíví jednu zemědělskou usedlost a uspořádá tam tiskovou konferenci. Jeden fotograf udělá jeho snímek u chlívku s […]
28. dubna 2014 Honzina Maagová
1