Po ulici města jdu si, kol mne jezdí autobusy.

Po ulici města jdu si,
kol mne jezdí autobusy.
Kol mne jezdí spousty aut,
nikde není žádný raut.

Spousta smogu, spousta kouře.
Už aby tu byla bouře,
mou ulici vyčistila,
aby byla zase bílá.

Kdepak v tomhle cigaretu.
Kousek trávy ve svém retu,
svěží louka plná květů,
do takových já chci světů.

Krásné ticho, ptáci pějí,
mladé dívky se tu smějí,
vůně květů, bzukot včel,
tak to je to, co bych chtěl.

Já mám vlastně štěstí hory.
Před oknem mi šumí bory,
na zahradě trávník, kvítí,
sluníčko dnes pálí, svítí.

Terezka si poštěkává,
najevo svou radost dává.
Jen já stále, do úmoru,
přilepený k monitoru.

Jsem já ale pěkný vůl.
Života tu trávím půl.
Kliknu na Start, jaký klid.
A já, vážení, jdu teď žít.