O městech a ztracených hvězdách

Z dálky neznalé oko si prohlíží
světelnou zář do nebe
pestrobarevnou duhu potíží
i smutků
i beztíží

Uvnitř kopule neprůhledné
zdá se výhod hodně jest
ale noci překrásně obdařené
jsou ztracené
jsou uzavřené

Za pláštěm nadějí života v přepychu
světelná zář taky je
marně člověk hledá ostychu
aby se podíval
aby se pokochal

Nakonec všicni se pozřem nahoru
aby jsme unikli života spěšného
snad abysme našli tu oporu
kterou hledáme
kterou strádáme

Tam klidu je oáza bezedná
světelka blyštící
zasněnost bezmezná
klidu fontána
pohoda spontanní
myšlenek zdroj
hvězd ohňostroj