Pročpak sázíš na jistotu, že teď a tady je to pravé?

Pročpak sázíš na jistotu,
že teď a tady je to pravé?
Že hltat bity není zdravé?
Že držíš v rukou pevnou hmotu?

Možná cizí systém řídí
život tvůj a tvoje kroky,
jako matrix, prach a broky!
Po pravdě se člověk pídí,

hledá v knihách, luští znaky,
k hvězdám v touze zvedá oči,
pánu Bohu na špek skočí
tím, že věří na zázraky…

Pozemský den malovaný
je jen softwarové drama,
chyba, co se spraví sama
třeskem, co je předem daný.

Jednou za věk karty rozdá
nebo možná kostky hodí
Bůh, co na pivo sám chodí,
aby taky slyšel drozda,

cítil vůně, barvy jasné,
řičí štěstím, že jsme tady,
sám by seděl bez nálady!
Proto stvořil klamy krásné.