Archiv rubriky »Poezie«

O městech a ztracených hvězdách

8. dubna 2014   

0

Z dálky neznalé oko si prohlíží světelnou zář do nebe pestrobarevnou duhu potíží i smutků i beztíží Uvnitř kopule neprůhledné zdá se výhod hodně jest ale noci překrásně obdařené jsou ztracené jsou uzavřené Za pláštěm nadějí života v přepychu světelná zář taky je marně člověk hledá ostychu aby se podíval aby se pokochal Nakonec všicni […]

Ulice, prach a špína, kde jsou stromy, květy, tráva …

8. února 2014   

0

Ulice, prach a špína, kde jsou stromy, květy, tráva, jak zde dýchat mám? Cigarety kouř vše nahradí? Kde je hudba jemná, která srdce rozzáří? Ne zde nechci být, skryji se v hloubi duše své. Něco se tam jemně chvěje, něco nového tam v klidu vyrůstá, jemný lotos růžový se rozvíjí, roste a rozvíjí se, ženu […]

Pročpak sázíš na jistotu, že teď a tady je to pravé?

8. října 2013   

0

Pročpak sázíš na jistotu, že teď a tady je to pravé? Že hltat bity není zdravé? Že držíš v rukou pevnou hmotu? Možná cizí systém řídí život tvůj a tvoje kroky, jako matrix, prach a broky! Po pravdě se člověk pídí, hledá v knihách, luští znaky, k hvězdám v touze zvedá oči, pánu Bohu na […]

Text s P

14. září 2013   

0

Po Padesátce Počínají Pánové, Podobní Pohasínajícím Plamenům, Pociťovat První Příznaky Počínající Pohromy. Především Prudce Poklesne Pohlavní Potence, Protože Pánové Přestanou Postačovat Perversním Požadavkům Poživačných Paniček, Počnou Pokukovat Po Patnáctkách. Puberťačce Postačí Patřičné Pohoštění, Případně Pán Poplácá Prevíta Po Prdýlce.

Po ulici města jdu si, kol mne jezdí autobusy.

8. září 2013   

0

Po ulici města jdu si, kol mne jezdí autobusy. Kol mne jezdí spousty aut, nikde není žádný raut. Spousta smogu, spousta kouře. Už aby tu byla bouře, mou ulici vyčistila, aby byla zase bílá. Kdepak v tomhle cigaretu. Kousek trávy ve svém retu, svěží louka plná květů, do takových já chci světů. Krásné ticho, ptáci […]

Z náruče ulic se vymanit

8. srpna 2013   

0

Z náruče ulic se vymanit, a bosky mokrou trávou jít je stejné, jako v dětství snad. To mohli jsme si jenom hrát. O strom se v zamyšlení opřít je pěkné, to snad nelze popřít. Pod korunou cítit chlad, a nechat vlasy volně vlát, a zapálit si cigaretu, hleďme kdopak náhle je tu? Bezdomovec, pohled kalný, […]

Z náruče ulic se vymanit

8. červnaec 2013   

0

Z náruče ulic se vymanit, a bosky mokrou trávou jít je stejné, jako v dětství snad. To mohli jsme si jenom hrát. O strom se v zamyšlení opřít je pěkné, to snad nelze popřít. Pod korunou cítit chlad, a nechat vlasy volně vlát, a zapálit si cigaretu, hleďme kdopak náhle je tu? Bezdomovec, pohled kalný, […]

Ulice

8. dubna 2013   

0

Když zajde slunce , ruch opadne vyjdu na ulici , vlasy rozpustím ve větru volně mi vlají. jdu po ulici ničím a nikým nerušen Miluju ten pocit , když je šero a lampy prosvěcují cestu vychutnávám okamžiky které mi tma nabízí uklidněn zvukem města které jde zrovna spát zapaluji cigaretu , zvolna potahuji pozoruji dým […]