Ulice

Když zajde slunce , ruch opadne
vyjdu na ulici , vlasy rozpustím
ve větru volně mi vlají.

jdu po ulici ničím a nikým nerušen

Miluju ten pocit , když je šero a lampy prosvěcují cestu
vychutnávám okamžiky které mi tma nabízí
uklidněn zvukem města které jde zrovna spát

zapaluji cigaretu , zvolna potahuji
pozoruji dým , cítím ho , je sladký a voňavý
zastavím a opřu se o lampu a dokouřím

Citím se sám , dobře
jako saxofonista který vyhrává ten svůj smutný blues
jako bych ho slyšel , soucítím s ním
vím proč to dělá
chápu ho

ten pocit …
pocit že jsem na světě jediný
přímo uvniř veloměsta …