Tak jsem si zase jednou hezky početl. Ano opět o práci našich dvou věčných bojovníků proti komunistům. Pánové Mejstřík a jeho věrný přítel ve zbrani Štětina dali o sobě zase po pár týdnech vědět. Jen nevím co pánové senátoři tím 20let po sametovce sledují, proč takto bojovně nevystupovali hned po převratu? Možná jen nevěděli kam se to bude ubírat kterým směrem. Jen vím ,že nejlepší nástěnky na oslavy budování socialismu dělal Štětina, vím to od kamaráda který dělal ve stejném podniku. Jak takový člověk může bojovat proti něčemu, čemu před pár lety bezmezně věřil a čeho byl členem a velice aktivním.
V rubrice: Politika
Andrea Platznerová
29/03/2013
Pokud věříte všemu, co „jeden pán povídal“ (JPP), jste šťastný člověk. Agentury JPP pracují totiž všude a máte tak „zaručené“ informace.
Hypotetická odpověď na Vaši otázku je jednoduchá. Když to dělal tehdy s nadšením, proč by v tom dnes nepokračoval? Prapagační profesionálové si zakládají na kvalitě a za kolik, nikoli na tom, pro koho Za senátorský plat a postavení, je tady logicky i více humbuku!
Měl byste klást štiplavější otázky.
pICH
29/03/2013
Jak už jsem se jinde zmínil, je to job (čti džob). Kdyby pokračovali ve stejné činnosti jako za totáče, tak by byli ohroženi jinými štětináči, kteří se pro jistotu dali oholit. A tak nikým neohroženi musí produkovat nějaké ty imaginární výrobky aby to nevypadalo tak blbě, že sedí za těžké prachy a nic. Ale na jejich obranu – nejsou sami co si vyměnili kabát. Košile většinou zůstává stejná, stejně špinavá…
Jana
29/03/2013
Když ony ty košile se od trávy tak špatně perou.
Dan
29/03/2013
Řekl bych, že pravý smysl činnosti pánů Štětiny a Mejstříka je v tom, že jim jde hlavně o oslabení levice. Jasně, zrušíme komunisty, oni se zřejmě přidají k ČSSD a hned bude důvod mobilisovat proti rudému nebezpečí , třídnímu boji, revoluci, znárodňování, návratu do roku 1948.
A tady , konečně, najdou svoji parketu tito dva chrabří a nezastupitelní komunistobijci, bojující sice o šedesát let později než měli, o to však bojující statečněji. Jinak jsou vlastně k ničemu.