Naše republika má problémy s rozpočtem. Potřebovali bychom ho snižovat a restrukturalizovat, abychom naplnili Maastrichtská kriteria a Unijní předpisy, ale máme tak velké mandatorní (tj. přikázané zákonem) výdaje, že to není možné. Musíme vyplácet důchody, sociální podporu a podporu v nezaměstnanosti, pastelkovné a porodné a desítky dalších více či méně potřebných plateb, že na opravu silnic nebo kulturních památek (a to přes vysoké zadlužování!) už nezbývá. O investicích např. do školství nebo infrastruktury ani nemluvím.
A tyto mandatorní výdaje, spolu se stárnutím populace, jen porostou! Takže .. jak z toho ven?
Na to je jednoduchá odpověď – je třeba provést reformy. Především důchodovou a sociální a v návaznosti na to i daňovou. Ovšem k reformám máme daleko – pohled pravice a levice je tak rozdílný, že není moc šancí na nalezení řešení. A zde je podstata problému, proč se neumí pravice a levice domluvit, když jde o tak důležitou otázku?!
Je to kvůli rivalitě stran? Kvůli pravicovému a levicovému konceptu reforem? Nebo to nechtějí občané?! Já to nevím, možná ode všeho trochu. Ale podstatné je, že to je všechno špatně, protože řešit se to musí!
V takové chvíli mě vždy napadá – jsme opravdu švejkovský národ? Nesamostatní, bez sebevědomí a stále hledající silné křídlo pod které se schovat?!
Trvalo dlouho, než jsme se vymanili z náruče Habsburků. Jejich vládnutí, bezmála pět set let, skončilo po obtížné, ale jistě krásné době národního obrození, ustanovením Českého státu v roce 1918. Doba první republiky je pro každého z nás nostalgická a velmi vzdálená, připomínaná jen filmy s Oldřichem Novým, Vlastou Burianem a fotkami tatíčka Masaryka na koni.
Přesto to byla doba, kdy český národ byl hrdý, sebevědomý a úspěšný!!! A nebýt Mnichova, možná by se nic nezměnilo. Naše armáda byla, jako jedna z mála, v té době připravena k boji, kvalitně zásobena, vyzbrojena a se skvělým systémem obraných pevností! Bojovali bychom s Hitlerem o každou píď pohraničních hor! Průběh války by se asi nepodařilo změnit, ale věřím, že by německá zpupnost dostala pár tvrdých lekcí!
Ovšem Mnichov byl jen první rána, nehorázné plivnutí do tváře společnosti a těžký kopanec okovanou botou našemu sebevědomí. Každý sice očekával konec války s nadějí na lepší zítřky a obnovenou republiku, ale to vydrželo jen tři roky – do Února.
Národ se ale ani nestačil nadechnout a přišlo čtyřicet let, kdy bolševici systematicky ničili zárodky jakékoli svobody, sebevědomí a hrdosti.
A proč o tom všem píšu? To přeci každý zná a už tisíckrát slyšel!
A já říkám – ano, máte pravdu! Ale uvědomte si! Jakékoli švejkovství, strach, podřízenost a nízké sebevědomí do nás byly vtloukány půl století!
Mladá generace to nepamatuje a svobodu si umí užívat. Nejsou v nich ty strachy a patolízalství a pošlapaná hrdost. Ovšem problém se starší generací mají stejný – nejsou zodpovědní! Oni na to ale mají díky své mladosti právo, my ostatní ne!!
Musíme si uvědomit, že svoboda bez zodpovědnosti není nic!! Jdou ruku v ruce. Každý jedinec má zodpovědnost za svůj vlastní život, jak s ním naloží! Jeho chování ovlivňuje nás ostatní.
Ale umíme být zodpovědní? Mně se zdá, že příliš ne. Je mezi námi velmi mnoho těch, co se spoléhají na pomoc státu, místo aby se o sebe postarali sami. A je mezi námi příliš těch, co stát dokonce zneužívají – to je odkaz bolševika a šutr, který musíme vléct.
A proto, učme se zodpovědnosti, jen tak budeme mít šanci zažít hrdost a nadšení ze své vlasti, jako naši dědové! A potom budeme možná schopni se domluvit i na takových věcech, jako je důchodová, sociální a daňová reforma.
Romka
21/01/2013
Skvělý článek, který pravděpodobně osloví většinu lidí.
Těžko říct, proč se nedokáží domluvit. Jsou to asi mocenské boje o to, kdo urve víc a na občany a jejich potřeby už zkrátka nezbývá čas. Ok, poslední dobou šlo do parlamentu pár reformních návrhů, které by mohly řešit naprosto neúnosnou situaci tohoto státu, ale….. Velké ale. Pokaždé, když se začnou tyhle věci řešit, tak to zastíní politická hra, kdo lže, kdo mluví pravdu, kdo koho pomlouvá a na koho se podá žaloba. Prostě se totálně zastíní celý problém tak, že politici se začnou hádat, že ve finále už ani sami neví proč a jak to vlastně začalo. Lidi tohle nezajímá, unavuje je to. Bohužel i politické debaty v různých televizích už se často stáčí jen kolem hádek, kdo co o kom řekl. Jediný člověk, který tak nějak mluví k věci, je ministryně školství, připadá mi, že ta jediná dělá místo toho, aby pořád jen mluvila. Nikomu to nevnucuju, je to jen můj osobní pocit.
Spořím si na důchod, přestože mi je teprv 22, hádejte proč. Může se zdát, že je to mírně mimo téma, ale není. Jak to tak totiž vypadá, až já budu stará, tak dostanu akorát tak velký kulový, protože na důchody nebude. A víte co? Ani mi to nevadí. Brala bych určitou částku od státu a další část bych brala ze svého. Je to sice nefér, ale lidi si prostě musí přestat zvykat na to, že se o ně stát postará. (protože se o ně nepostará) .
Jak
21/01/2013
Jaksi nesouhlasím s pasáží ohledně naší přirpavenosti na váleční střet s německem v roce 1938. Myslím že rozhodnutí opustit stanoviště bez boje bylo správné. Neměli jsme šanci. Dnes s odstupem moře let můžeme jednoznačně říct, že rozhodnutí stavět opevnění bylo špatné. Možná by funkovala proti pěchotě či jízdě na koních, které bojovali za první války, ale proti tankům, motorovým vozidlům, nebo letectvu bylo k ničemu. Jediné co tehdy naše vojsko mělo bylo nadšení a hrdost na svoji vlast. Beneš se zkrátka rozhoval, jestli nechá pobít vojsko s obrovskou morálkou ve zbytečném odporu, nebo rozpustit a bojovat pak v zahraničí. Což se také stalo a naši vojáci bojovali snad na všech frontách. Jen se otom dlouhá leta nemluvilo. Zeptejte se dnes těch co nosí transparenty „NE základnám“ jestli by šli bránit vlast. Vzali na sebe vojenský stejnokroj a do ruky zbraň. Něco mi říká, že by to dnešní hrdiny ani nenapadlo.
Josef
21/01/2013
Nevystaven nutnosti se rozhodnout tehdy v roce 1938 což bylo nesmírně těžké, se kloním k názoru, že v případě napadení se mělo bojovat. Můj názor bude nepochybně ovlivněn skutečností, že dnes nemusím přijmout zodpovědnost za toto rozhodnutí ani jít do boje. Jak bych se rozhodl tenkrát nevím.
Jako řadový občan bych stejně nic neovlivnil.
Hanuš
21/01/2013
Nechápu ten dějinný exkurz, a jak to přímo souvisí se současnými reformami, to mi skutečně nějak uteklo. Nejsem ekonom, ale selským rozumem si lze vydedukovat, jednu prostou věc. Německo po válce s rozbitou infrastrukturou a ekomomikou v rozvalinách se po deseti letech a rerformách ekonoma Erharda, začalo mluvit o německém hospodářském zázraku. V naší zemi dvacet let po pádu totalitní moci a v jiném společensko ekonomickém systému , nehovoří téměř o ničem jiném než o reformách, které je nutno udělat a je jedno , jestli u vesla je vláda ,, levicová,, či ,,pravicová,, Pořád se reformuje a nikde to není vidět. Tolik vysmívané plánovité hospodaření bolševiků, které dotovalo i výrobu rohlíku, se na konci každého roku mohlo pochlubit přebytkem HDP a miliardami Kč ve státní kase.
Dnes nemá stát v naší prudce se rozvíjející se ekonomice a zavedených dravě nekompromisních zákonech , kde vládne neviditelná ruka trhu pomalu ani na výplatu pro důchodce. A nebo se pletu a to co zde vládne, není neviditelná ruka trhu ,ale mafiánská pracka společensko ekonomických mafií, kde se krade a rozkrádá za tichého souhlasu a nečinnosti státního dozoru.
Tak nic, začnem zase reformovat, jenom jsem nepochopil, že zodějnám se od této chvíle začína říkat ekonomické reformy.
Karel
21/01/2013
A ještě mi to nedá a chci se vyjádřit a zároveň omluvit autorovi, ale ta dějinná vsuvka, je jen pěstování a pěstění národních mýtů a dobře to vypadá a je to pěkně sesumírované a také to vyhovuje mentalitě českého vlastenčení a jací ,že jsme to byli pašáci a vymanili se z toho žaláře národů pod patronací Hahsburského domu. Stačí si přečíst, nějakou studii, třeba od maďarského autora Föjteho a ten obraz dějin bude mít, zcela jiný ráz. Ostatně ani Masaryk, zpočátku neuvažoval o existenci samostatného státu .
A myšlence rozpadu té mohutné Habsburské říše se bránily i mocnosti tehdejší evropských států, neboť si byly vědomy ,rizika rozdrobenosti a nestability srředoevropského prostoru a zajištění kolektivní bezpečnosti .
Že tyto úvahy nebyly liché ,to se ukázalo, zejména v době nástupu nacismu v Německu, kdy selhaly spojenecké dohody a smlouvy . Zkrátka nebyla vůle ze strany našich spojenců Francie a Velké Británie riskovat válku a ochota bránit ,,nicotné ,, státečky uprostřed Evropy, které beztak vykazovaly prvky nestability a byly více či méně totalitními s fašizujícími prvky ( Hortyho režim v Madarsku , Pisuldski v Polsku) Pravdou ovšem je , že prvorepublikové Československo bylo ostrůvkem stability a demokracie .
A co se týče zlých bolševiků, kteří uchvátili moc, tak to bylo zapříčiněno dvojnásobným a opakovaným zrádcem českého národa dr.Edvardem Benešem, který jednou dopustil tragédii Mnichovské zrady a nacistickému Německu bylo vydáno bez jediného výstřelu české pohraničí tzv Sudety a posléze celá země.
Podruhé, to bylo příklonem a těsnějšími vazbami a líbánkami s Kremlem, odmítnutí Marshalova plánu a diktátem z Moskvy, bylo rozhodnuto už dávno před Únorem 48 o budoucím směřování Československa.
Takže to nebyli jen bolševici, kteří ničili zárodky svobody , sebevědomí a hrdosti jak píše autor, ale idiotská politika Beneše, české politické reprezentace i veřejnosti. O jaké hrdosti a sebevědomé politice, se zde mluví , když auktuálním tématem je instalace vojenského zařízení a tudíž vstup cizí vojenské mocnosti na naše území. Historie se opravdu opakuje, téměř jak přes kopírák, jak by řekl můj ,, oblíbený,, komentátor sportovních ,, událostí v čutané.
Jack
21/01/2013
O Marshalově plánu rozhodoval Gottwald a nikoli Beneš. A nejřív jej ČSR přijala a později na pokyn z Moskvy odmítla. Za roky po únoru ale 48 platíme dodnes.
Mnichov byl důsledek snahy zachovávat mír, ikdyž bylo jasné že je to cesta do pekel. Byla to stejná atmosféra jako dnes když se Bushovi vytýká Irácká válka, přitom zničil diktárora, který byl nebezpečný stejně jako Hitler. Kdyby v roce 1938 anglie napadla nemecko, oddíly SA a SS pozavírala na stadionech a nastolila svoje pořádky, tak dnes je z W.CH. kontroverzní politik az hitlera oběť.
Jestli tomu rozumím nelíbí se vám, že jsem se nebránili v roce 1938, ale abychom se bránili dnes se vám taky nelíbí. Nebo si myslíte, že to zvládneme s pronajatými gripeny? JE prostě fakt, že americká armáda je nespolehlivější. Vzpomeňme jen války v Jugoslávii, kde by se snad obyvatelé vraždili jěště dnes, kdyby tam američani nezačali bobardovat. Je strašné, jakou bezmoc a neschopnost projevila Evropská unie. Jejich pozorovatelé nevyřešili prostě vůbec nic.
Karel
21/01/2013
Marshalův plán odmítlo na nátlak Moskvy čs. vedení v roce 1947, což byl další a významný hřebíček do rakve demokratického uspořádání v naší zemi a stvrdilo tak nastoupenou cestu a příklon české politické reprezentace a veřejnosti od nezávislosti k poddanství Stalinovu Rusku.
V době předmnichovské kapitulace byla možnost spojeneckého svazku a případné pomoci ze strany SSSR, která byla vázána na pomoc Francie. Přesto i při zřeknutí se spojeneckého závazku ze strany Francie bylo Stalinovo Rusko v případě ohrožení nám pomoci. Beneš tuto nabídku s argumentací , že by se jednalo o posílení vlivu levicových stran, zejména komunistické a obávaje se přílišné bolševizace, odmítá.
To ovšem nebrání (Benešovi) aby v roce 1943 v Moskvě jednal o nové spojenecké smlouvě se SSSR a s Gottwaldem a čs, komunisty o poválečném uspořádání země. O čem jednali, je zřejmé z Košického vládního prohlášení, které zásadním způsobem vytěsňuje prvorepublikový systém pluralitní demokracie a je nahrazen Národní frontou, kde činnost politických stran je omezena ,respektive politické soutěže se mohou účastnit jen některé, právě ty strany které jsou združeny v Národní frontě.
K omezování demokratických principů, jako je svoboda projevu a právo shromažďovací , socializaci země, kdy je vyvlastněno a zestátněno 2/3 průmyslu dochází už před Únorem 1948 a je jen logickým vyústěním komunistického převratu a té politiky, která byla v naší zemi uplatňována těsně v poválečném období.
Vladimír
21/01/2013
Na každou věc je vždycky více názorů. Já se přikláním k tomu, že kdybychom v 38. bojovali, neměl by to Hitler vůbec jednoduché. Rozhodně by to nebyl žádný blitzkrieg. Česká armáda nebyla sice tak početná, ale zejména pozemní vojsko bylo velmi kvalitně vyzbrojeno. Hitler se u nás mimo jiné dovyzbrojil a získal kvalitní průmyslovou základnu, která zásobovala wermacht až do konce války. Ale historie se nehraje na kbyby. Na druhé straně se mi vybaví Poláci. Ti sice s Hitlerem bojovali, ale konečným důsledkem bylo 6 mil. mrtvých a země v troskách. Češi ze všeho vyšli „jen“ s 300 tis. mrtvých a relativně nepoškozenou zemí.
Pl
21/01/2013
Zijeme v pokrytestanu:
Vetsina lidi toho sveta si konfrontaci a dalsi zvysovani nakladu na zbrojeni ve spojeni se sdilenim dalsich a dalsich zarazejicich informaci nepreje (Priklad sdilenych informaci, ktere se mezi lidi dostat nemely? Napr. kontroverze vysetrovani udalosti utoku z 9/11). Proc maji mit USA rocni naklady na zbrojeni jako ostatnich 25 nejvetsich statu dohromady? Copak nebude mit vojenskoprumyslovy komplex nikdy dost? U nas si navic vice jak 70% obcanu nepreje „mirovy“ radar v Brdech (viz mistni referenda a pruzkumy verejneho mineni). Problem je, ze system, kteremu se rika „demokraticky“ je nastaveny tak, aby vetsina, pokud se jejich nazor neshoduje s nazory a cily vladnoucich a mocenskych struktur, nemela sanci svou vuli prosadit. Lokajove ve vlade, parlamentu a senatu se o to za hlasitych proklamaci o svobode a demokracii jiz postaraji. Mozne je vsechno a to i takova zverstva, kdy poslanci zvoleni za program sve strany zustavaji v kresilcich i tehdy, kdy program za ktery byli zvoleni odmitnou a hlasuji za program svych predchozich oponentu.
I tomu se rika „demokracie“ a obcan muze jen nevericne zirat nebo naivne cekat na dalsi zmanipulovane volby (napr. kubice). System pouzije veskere „zakonne“ prostredky, aby nazor vetsiny bud zdiskreditoval nebo primo oznacil za naivni nebo jej onalepkoval jako neco, co je proti zajmum spolecnosti. Nevedomi obcane, kteri souvislosti nevidi nebo z ruznych i zistnych duvodu neprijimaji, a kteri se za sve mocipany budou bit do roztrhani tela, se vzdy najdou. Neni to Matrix jako vysity? Dokud si vetsinove obyvatelstvo neuvedomi, ze je manipulovano, ze zastupitelska demokracie ve kterou na zaklade medialni propagandy veri neprosazuje zajmy celku, ale pouze urcitych mocenskych nebo financnich a jinych skupin, dotud si s nim budou tato „cerna tricka“ delat co budou chtit. Jedna se o system „rozdel a panuj“ a historie je plna prikladu, kdy byly masy tzv. oblbnuty a pak za svou blbost velice casto tezce (i krvi) pozdeji platily. Kdo se bude mit dobre za kazde situace? Budou to bezni obcane, kterych je vetsina nebo ti, kteri tahaji za nitky a ziji si historicky zivoty bohatsi kralu, jak se zpiva v jedne pisnicce? Odpovezte si sami.