Máme se dobře – dobře nám tak

Taky jste si všimli vážení čtenáři, že se máme v podstatě dobře v naší krásné vlasti? Já tedy rozhodně. Připomínám si to každý den a raduji se, kam až jsme se po tzv. „sametové revoluci“ dostali.

Mám ale trochu problém s několika detaily všedního života, které mi trochu tu mou euforii kazí.

Tak například se velmi těžko vyrovnávám s tím, že pořád nevím komu vlastně věřit ve všech těch srovnáních a průzkumech a vyjádřeních. Jedni mne informují o tom, že jdeme správným směrem a druzí naopak říkají, že jsme sešli ze správné cesty. Jedni prohlašují, že za jejich řízení budeme ještě více prosperovat a druzí naopak mluví o tom, že jsme na okraji propasti. Ještě že se nepokouší doporučit, abychom udělali velký krok vpřed. Tak nevím – mám věřit jedněm nebo druhým? Zřejmě se, tak jako poslední dobou stále, spolehnu na svůj obyčejný neelitní selský rozum, který mi říká co nevidím a nezkusím sám, to je velmi sporné až nemožné.

Protože jsem ale založením optimista, což v porovnání spesimistou je člověk, který prý nemá dostatek informací, vnímám své okolí spíše z té kladné stránky a chtěl bych vám všem zdůraznit především klady současné doby, protože se domnívám, že je třeba vnímat svět pouze pozitivně.

Tak například je dobré si uvědomit, že v našem okolí jsou pouze neomylní a nechybující lidé a ti co chybují chybují především proto, že nemají žádné vlivné známé. Dále musíme mít na paměti, že nejlepší aplikace zákonů není to, že je budeme dobře znát, ale to, že při řešení jejich porušování budeme minimálně tvrdit, že jsme netušili změny provedené v zákonech a pokud k nim došlo, tak ale stále netušíme, že je vlastně porušujeme.Pro optimistický pohled na svět je také dobré sami sebe přesvědčit, že volby do jakýchkoliv institucí, ke kterým, z důvodu našeho neodebratelného práva jdeme, nám slouží ke kolektivnímu řízení naší budoucnosti. I když tady budu muset spíše konstatovat následující, nemám-li si z koho vybrat asi by bylo nejlepší v čase voleb se zabývat jinou smysluplnější činností. Vždyť pokud přijdu do obchodu s obuví, tak si taky nekoupím boty, přestože jsem si žádné nevybral, jen proto že mají otevřeno a velké slevy.V tuhle chvíli mne napadá myšlenka co by asi dělali politici, kdyby k volbám nepřišel jediný člověk, zřejmě by zůstala stará vláda, nebylo by co překroutit a vyměnit a my bychom aspoň věděli kdo nás bude dál řídit a co od něj můžeme čekat. Dávám na zvážení jestli by tohle nebylo dobré řešení.

A nakonec takový malý podnět k zamyšlení. Neměli bychom do budoucna prosadit, aby se na posty úředníků přijímali jen takoví lidé, kteří splní talentové zkoušky? Navrhoval bych otázky pro talentové zkoušky např. typu : koho ze současných vlivných osob znáte, jak dlouho už jste absolutně loajální, jakou máte paměť, hrál jste někdy v minulosti amatérské divadlo – pokud ano v jak velké obci, myslíte si že jste neomylný atd..

Když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně zjišťuji, že se hlavně ve státní správě zřejmě přijímací zkoušky tohoto typu vlastně tiše provádějí. Mám totiž bohatou osobní zkušenost se státními úředníky na všech úrovních a těch „duševních naháčů“ jsem potkal bezpočet. V tento moment se vám všem omlouvám za můj ulet k pesimistickému nádechu, vyplývá z toho, že mám v této oblasti hold příliš mnoho informací a tedy jsem sklouzl ve svém vnímání světa do polohy pesimisty. Na druhou stranu mi to ale v tuto chvíli dává možnost všem vám říci, že o tom vím a v budoucnu to jistě odstraním.

Takže vážení a milí spoluobčané tímto vám chci ještě jednou říci: „uvědomte si, že se máme všichni dobře a dobře nám tak“

Podobné články:

1. Podzim v České kotlině
2. Jak Klaus řečnil na srazu ODS
3. Tahat za vlasy, prosím
4. Za dobrotu na žebrotu
5. Silvestr a Nový rok

V rubrice: Politika, Život