Jsou Američané v Iráku kvůli ropě?

11/07/2007    

11


To je téma, které je probíráno tak často, že si zaslouží diskusi. Já osobně věřím, že Američané včetně svých představitelů jsou přesvědčeni o tom, že jsou v Iráku kvůli obraně demokracie.A proč ne? Vždyť názor, že chtějí ovládat tyto významné ropné zásoby, a že Irán je další na řadě je vlastně nesmyslný.A víte proč? Američané totiž nejsou dostatečně silní, aby mohli tyto blízkovýchodní ropné zásoby ovládnout!

Hlavním důvodem je to, že je ropy málo. Je to tak strategicky významná surovina, že pokud by se o ovládnutí těchto teritorií Američané pokusili, tak by riskovali možná i třetí světovou válku! Nebo si myslíte, že by jim to Rusko a především Čína dovolila?!! Že by jen přihlížely, jak se „nepřítel“ zmocňuje vlády nad světem? (Protože kdo ovládá ropu, ten bude v příštích padesáti letech ovládat svět, to je jisté!). Nemyslím, že by to Američanům prošlo a myslím, že to dobře vědí.

SILVESTR 2012 -2013

A právě proto se mi zdá logické, že opravdu přišli do Iráku bojovat s totalitou, a že se opravdu snaží udělat z Iráku demokratický stát. Je to totiž pragmatické – jen demokracie je schopna zajistit (jistě i díky velké poválečné podpoře a finanční pomoci), aby ropa stále tekla a západ nebyl vydírán totalitami.

Netvrdím, že Američané neudělali chyby, a že válečný konflikt není strašný. Netvrdím ani, že nedělají propagandu, a že oficiální místa mnoho informací nezkreslují či nezatajují a ani netvrdím, že o tu ropu vůbec nejde. Tvrdím však, že jejich záměrem není „vojensky ovládat“ ropné zdroje, ale že jejich opravdovým úmyslem je důsledně potírat totalitu a nastolovat svobodu. A přestože Irák je arabský resp. muslimský stát a jeho historie, zákony i zvyklosti jsou odlišné od západního světa, přesto se domnívám, že svoboda má pro obyvatelstvo stejný význam jako pro nás.

Boj za svobodu něco stojí. Pokud se tento boj přímo dotkne i civilního obyvatelstva a vzniknou ztráty na životech, je to smutné, strašné, ale předpokládám, že nikdo nemůže osočovat Američany nebo spojence (včetně našich vojáků), že to měli v úmyslu. Primárním cílem v žádném případě není civilní obyvatelstvo (to je prostě nesmysl, zvláště s výhledem na nutnost budoucích dobrých vztahů), ale síly, které se snaží svobodu a demokracii potlačit.

A jsou to právě tyto síly, které mají na svědomí mnoho civilních životů. Povstalci nebo teroristické organizace neváhají použít bomby ani doma – bez ohledu na civilisty, tak proč by se měli ostýchat použít je v Londýně, Barceloně, New Yorku nebo v Praze. Nicméně se domnívám, že tyto organizace vlastně nechtějí destabilizaci nebo novou totalitu, oni prostě chtějí jen muslimský stát, tak jak ho znají už tisíc let a chtějí tuto ortodoxní představu vnutit všem. Řekl bych tedy, že to je jedna – jedna. Američané a spojenci se snaží Iráku vnutit demokracii a místní opozice zase islámský stát. Zdá se rozumné, aby si to rozhodli samotní Iráčané. Ovšem, aby se mohli lidé rozhodnout, musí mít svobodu k rozhodování – a to je sakra nepříjemně začarovaný kruh.

A na závěr ještě jedna úvaha. Je třeba si připomenout, že zásoby ropy jsou maximálně tak na padesát let (možná o trochu více), a že se toto období kupodivu překrývá s dobou, kdy začnou hrozit „války o zdroje“. Ovšem tentokrát o jinou tekutinu než ropu – o vodu. Za padesát let (jak předpokládají klimatologové) začne být v subtropickém pásmu nouze o vodu (a prakticky v celé Africe a jihozápadní Asii) a jediným řešením obyvatel bude migrace severněji. A až se to stane, což může být ještě i za našeho života, ale určitě za života našich dětí, budu raději, když Irák a nejlépe i okolní země budou demokraciemi a terorismus minulostí. Jen tak bude možné předejít větším a vážnějším konfliktům.

Tagged: ,
V rubrice: Mezinárodní politika, Politika