Nevím jak vám, ale mě jako divákovi vadí a docela mě zaráží, když vidím v nějaké televizní reklamě „herce“, který ve stejnou dobu „hraje“ v reklamě na úplně jiný produkt nebo službu. Například v reklamě na barvu Klasik vidíte stejného herce jako ve spotech na Českou pojišťovnu…
Myslím, že zanedlouho si lidi zapamatují dobře tvář tohoto herce – ale o čem jsou televizní reklamy, v nichž účinkují, a co propagují? To stěží.
Nebo jiný příklad: herec z reklamy na služby kooperativy (parkuje auto u kontejnerů na tříděný odpad a myslí, že naboural…), tak ten teď hraje v reklamě na tavený sýr. To je fakt trapné. Myslím, že takhle se profesionálně nedělá produkt, který by měl čišet jedinečností a nezaměnitelností. Přeci tým, který vybíral herce v nabídkách castingových firem musel poznat, že zrovna tento herec hrál nedávno v reklamě pro jiného zadavatele. Přeci nechtějí riskovat, že diváci budou jejich televizní reklamě věnovat menší pozornost, nebo si produkt jejich klienta spletou s jinou nabídkou? (Netvrdím, že je to velké riziko, ale proč jej i tak podstupovat…) Napadá mě jediné vysvětlení – že tvůrci reklamy sami reklamy nesledují.
Ale copak je možné, že někdo, kdo se živí reklamou, reklamu nesleduje? Je, tvůrci reklam totiž ve velice častých případech reklamou pohrdají a rozhodně by se na ní nedívali v televizi, natož pak ve volném čase… Důvod je jasný – na pozicích art directorů i copywriterů v reklamních agenturách pracují spíše zneuznaní umělci než odborníci na marketingovou komunikaci a reklamu. Touha po umění a vlastním zviditelnění a nikoli po úspěchu a zisku klienta je obecný nešvar reklamních profesí.
Příště se chci zeptat na názor lidí z reklamní branže.
Standa
28/09/2012
Slovo reklama je z latiny a v překladu znamená vyvolávat – původně vyvolávali sami trhovci dnes vyvolávají firmy pomocí médií a dalších prostředků. Reklama ze své podstaty druhem umění zcela jistě není nicméně může se jí stát – a to pouze formou nikoliv obsahem. Pokud však slovo umění odvodíme od slova umět pak ten kdo umí vyvolat poptávku umělcem bezesporu je. Pokud se však art director či copywriter cítí být umělcem ve stejné kategorii jako např. Shakespeare, Brook, Grotowski, Olivier či Kandiskij pak bych ho v agentuře rozhodně nechtěl. Alibisticky se skrývat za to, že já dělám úžasný design a krásné headliny a nepřiznat, že prostě dělám obal na tatranku, aby se lépe prodávala je hodně směšné.
P.S.: …herec nikdy nebude odříkat reklamu když už v jedné hraje – on si tím totiž vydělává a na rozdíl od mnoha kreativců rozhodně nepředstírá, že dělá umění..
Lukas
29/09/2012
Mně ani nevadí, že tam vystupují stejní herci, asi hlavně z toho důvodu, že už moc televizi nesleduju, takže nevidím ani reklamu. Spíš mě štve, že stále je spousta reklam „o ničem“. Jsou to reklamy bez myšlenky, kde jde jen o to, ukázat produkt v televizi, nic víc. Přece když se udělá zábavná reklama, lidem se bude líbit a bude se o té reklamě i mluvit – krásný názorný příklad předvedl Petr Čtvrtníček reklamou na Oscar. Tu reklamu zná už snad každý. Kolik lidí si vybaví reklamu na nějaký konkrétní prací prášek?
Lukas
30/09/2012
Pamatuji si reklamu na Vizír Bezela před patnácti lety, to si pamatuji do dnes.
Vy zíráte, my zíráme, vizír, zářivé bílé prádlo. To za patnáct let opravdu nejde zapomenout.
Michal
30/09/2012
To je pravda. Vizir si musi pamatovat snad vsichni, kdo koukali na televizi! :) Ale chudak Someš – tak se jmenuje ten herec – ten uz asi moc umeleckych prilezitosti nedostal…
Dan
01/10/2012
Nebyl bych to ja, kdybych Ti neoponoval. Ano, nekdy se muze zdat, ze tvurci reklamu nesleduji, ale neni to zase tak jednoduche. A sam to moc dobre vis. Mnohokrat to neni jen o tvurcich, ale taky o reziserovi, nekdy o castingove agenture a nekdy zase o klientovi. Kdyz se klientovi proste tento herec libi, co s tim nadelas. I nam se tento problem stal, kdyz jsme delali pro Oskara. Meli jsme tam borce, ktery ve stejny cas hral i ve spotu na Gambac. My to nevedeli, klient to nevedel. Pouze on a jeho castingovka. No a ve Strategii se potom opreli, zda Oskar nema penize na originalniho herce. To je jen jeden priklad o tom, ze nelze byt pouze jednostranny. Tom
Jirka
03/10/2012
Autor se zásadně mýlí. Jsem z druhé strany barikády – pracuji pro jednoho z velkých zadavatelů reklamy v ČR a jsem přesvědčen o tom, že lidé co s reklamou pracují ji sledují. Už jen díky profesní deformaci. A že ve dvou reklamách hraje stejný člověk? Dovolte mi metaforu: líbí se Vám Císařův pekař méně než Sůl nad zlato jen proto, že v obou hraje pan Werich? Nemyslím si….
Michal
05/10/2012
No, tak dovolím si s vámi nesouhlasit. Uváděný příklad se týká umění, konkrétně filmu. Tvrdim: REKLAMA V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ UMĚNÍ.
Bohužel jste právě asi zastáncem opačného názoru a příznivcem sbírání různých kreativních ocenění na úkor klientovy kapsy. Děkuji za váš příspěvek.
Jirka
08/10/2012
Zastáncem sbírání kreativních ocenění rozhodně nejsem. Přijdou mi nesmyslné, jako jiné obdobné ocenění. Beru to ze strany zadavatele, nikoliv výrobce.
Nicméně stojím za tím, že reklama – v tom čistém prvotním pojetí – rozhodně je druhem umění. Kouzlo těchto diskuzí je, že nemusíme mít stejný názor :-) Já ten Váš respektuji.
Vladka
03/12/2012
Ano, mate pravdu. urcity herec by mel delat reklamu jen na 1 produkt. nevim sice o koho se ve vasi kritice konkretne jedna, ale vim, ze normalne se produkt na delsi dobu nejlepe proda, kdyz ho prezentuje stale stejna osoba.
Co se tyce komentare o viziru, je to ta jedna nejlepsich reklam, kterou jsem kdy videla. hlavne kvuli rymu! i kdyz se tvrdi, ze nejlepsi reklamy delaji svycari, byla jsem to reklamou kterou jsem videla a slysela pri me navsteve v cr nadsena. nikdy ji nezapomenu a koupila jsem si proto jako muj prvni znackovy praci prasek vizir.