Rozhovor s Emilem Adamcem, kandidátem na prezidenta ČR

Letos oslaví čtyřicítku. Bude to 11. listopadu, kdy chce zároveň ukončit svou prezidentskou kampaň po 55 městech a obcích republiky. Jím vybraná města mají po propojení tvar koně, na kterém symbolický přijede svatý Martin. Řeč je o sochaři a výtvarníkovi Emilu Adamcovi, který prožil většinu svého života v Sedlištích na Frýdecko-Místecku.Založil tam Park Srdce, který měly lemovat sochy zahraničních autorů. Založil také Lašskou galerii a zřídil Čínský kulturní institut. Poté, co se nepohodl s novým vedením obce, odjel do čínského Honkongu.

Po osmileté známosti se oženil s přítelkyní Lixií. V Honkongu založil mezinárodní sochařský park.
Adamec je členem mnoha mezinárodních sochařských asociací. Jeho žena, která mluví několika jazyky, vystudovala geografii na hongkongské univerzitě a stala se profesionálním průvodcem hongkongského geologického parku v oblasti Saikung. Všechny Adamcovy aktivity by vydaly na několik knih. Redakci 5+2 dny ale zajímalo, proč se chce ucházet o křeslo českého prezidenta.

Letos v srpnu jste vydal prohlášení, v němž se píše, že hlavním cílem vaší kandidatury je změna republiky na konstituční monarchii. Míníte, že jediným stabilním systémem současnosti je království. A podle svých slov věříte, že bude vybrán moudrý a spravedlivý král. Proč si myslíte, že království je to pravé ořechové?

Nejenže jen pravé ořechové, ale zároveň naše
jediná možnost, jak vyřešit naši stoletou krizi,
která, jak je vidět, nikam nevede. Lidská historie v
globálním pohledu byla vždy formována dominancí
monarchií, nikoli republik. Monarchie nabízí
mnohem vyšší politickou stabilitu po delší období,
protože král vždy uvažuje v mnohageneračních
souvislostech a ne pouze v krátkém období
vítězství ve volbách. Proto kombinace moudrého
krále, přímé demokracie a politické decentralizace
je v současnosti nejlepším modelem
společnosti. Království v zemích Koruny české má
navíc tisíciletou tradici. Král má velkou váhu a
prestiž mezi svým lidem ale i ve světě, prezident je
jen nicotnou loutkou, hrající špatné divadlo. A když
jeho pohádka skončí, příjde další loutka a tak
pořád dokola. Král je připravován pro svou roli již
od kolébky a je erudovaný v mnoha oborech.

Kdy vás napadlo, že byste kandidoval v prezidentských volbách?

Vše to vlastně začalo mými cestami do světa a návraty domů.
Jen tak pochopíte rozdíly a přímo vidíte, kde je problém.
Ale pokud budeme mluvit o tomto roce,
tak první impulzy přišly na začátku
tohoto roku. Byly to ty hezké vzpomínky po mém
sochařském turné v Plesné, Prostějově a poté v
ruské Penze a tchajwanském Dongshihu. Návraty
do Číny pro mě vždy znamenají vzpomínky a
otázky. Byl jsem moc šťastný, když jsem viděl,
kolik lidí za mnou přišlo v Česku. Potěšilo mě, že
na mých výstavách chápali můj život a důvody,
proč dělám to, co dělám. Pochopil jsem, že pro ně
musím něco udělat. Krásou soch jim ale
nepomůžu, když celý zdejší systém je
ochromen. Proto ta kandidatura.

Takže vás k rozhodnutí kandidovat přiměli lidé, kteří obdivují vaše sochy?

Začátkem května jsem se ocitl v honkongské
nemocnici s podezřením na infarkt. Tam, v noci
velkého superúplňku (5. 5. 2012), jsem opustil na
chvíli tento svět. Pravděpodobně jsem zažil
klinickou smrt. Uviděl jsem světelný most do nebe,
na kterém se vznášel bílý okřídlený kůň, který mi
opakoval, že musím přivést Krále. Zhruba za půl
hodiny toto vše skončilo a vrátil jsem se zpět do
života.

Takže záměr kandidovat přišel z nebes?

Svůj sen jsem konzultoval s Knihou proměn a
odpověď zněla naprosto jasně – Hexagram 1 – tvoření.

Chystáte turné po 50 českých městech. Máte představu, jak to bude probíhat?

Kampaň bude spojena s výstavou fotografií mých
soch, a to v exteriéru veřejných prostranstvích.
Počítám také s tím že přivezu z Číny hudební
nástroje a například buben a činely. Přivezu také
nefalšovaného čínského draka. A s tím vším
prostě budu procházet ulicemi a náměstími
českých měst a kdo se ke mně připojí, nebude
toho litovat.

Jak by tedy vypadaly dny nového krále?

Chci se stát prezidentem, nikoli králem. Na krále
nemám právní ani nástupnický nárok. Prezidentem
se chci stát jedině proto, abych mohl zrušit
prezidentský úřad a změnit republiku v moderní
konstituční monarchii. Prezidentskou funkcí bych
dodržoval naši současnou ústavu, ale zároveň
bych aktivně pracoval na jejích změnách a svým
kreativním příkladem šel cestou pro ostatní. Co se
týká například naší ústavy, tak i tam je potřeba
mnohé změnit a přizpůsobit k současnému světu.
Základ bych ale těžil z původní ústavy rakouské.
Očekával bych také vyšší pravomoce, než „jen
kladení věnců“. Aktivně bych se podílel na změně
současného špatně nastaveného republikového
systému a jeho přechod k monarchii.

Co dalšího byste chtěl jako prezident změnit?

Mezi další body by patřily také zrušení současných
nefukčních krajů a obnovení původního zemského
systému. Důležitým bodem budou také otázky
Moravy jakožto historicky daného území a kultury.
A tím, že se budu snažit zrušit kraje, budou mít
větší autonomii také Morava a Slezsko. Svou
funkcí, jednáním ve vládě a iniciováním referend
se budu snažit zrušit prezidentský úřad úplně, a
tak uvolnit toto místo právoplatnému českému
králi, kterým není nikdo jiný než Arcivévoda Karel
Habsburský a jeho syn – Princ Ferdinand Zvonimír
Habsbursko-Lotrinský. S Arcivévodou jsem ve fázi
navázání kontaktu.

Marie Stypková