Dlouho jsem nepsal, neměl jsem důvod dávat na odiv kodex toho proč žiju jak pes. Až jsem si před chvílí přečetl článek v blogu nějakého angažovaného aktivisteckého muže na idnes. K přečtení zde. Nemohl jsem si nevzpomenout, že takových znám několik, ale nejde zdaleka jen o angažovanost v otázce dětské bezpečnosti. Stejně agresivně na mě totiž působí myšlení různých ekoteroristů, enviromentalistů, cykloteroristů a podobné havěti.
V praxi jde o to, že existuje velká skupina lidí, která jaksi lajcky řečeno myslí prdelí. Nejsou totiž sto pochopit, že nejen oni sami a jejich názor zabírají prostor na tomhle světě. Co je horši, jakoby s Napoleonskym komplexem, buzerační metodou dojdou svých nelogických, zbytečných, drahých a komplikovaných cílů, které ve finále k ničemu nejsou, spíš akorát někoho naserou.
Onen zmiňovaný pán se hrozně jednak divil, že se média až příliš zabývají o Topolánkovo zranění a příliš málo o dítě, jež blblo na eskalátorech a přišlo o prsty a jednak se onen pán hrozně divil, že dopravní podniky okamžitě nezastavily všechny eskalátory aby je zkontrolovali, jestli do nich náhodu nemůže někdo zapadnout. Inu, je to tragické, že dítě přišlo o tři prsty na noze, ovšem ruku na srdce, já když jako dítě blbnul na eskalátorech, dostal jsem facku, že se mi otočila hlava.
Ovšem zpět k tématu, jde mi o to, že zmíněné chování lidí, pokud jsou dostatečně angažovaní, vede ve finále opravdu k věcem, které, když se nad nimi v klidu zamyslím, mě štvou. Kupříkladu tolik propagované hnutí Auto*Mat… si vybuzerovalo (odborně se říká vylobbovalo, či jak) mimo plánované výstavby cyklotras a turistickych stezek, také spoustu cyklotras vedoucích po různých, často vytížených městských komunikacích. To by nebylo samo o sobě tak hrozné, kdyby je někdo využíval… ale schválně jsem osobně trochu pátral. Došel jsem k závěru, že cyklotrasy jsou používané asi tak zhusta, jako pytlíky na psí hovinka, ty taky všude jsou a nikdo je nepoužívá. Za celý letní den jsem například na cyklotrase v Praze-Slavii viděl dva cyklisty, přičemž jeden ani po cyklotrase vlastně nejel. Má cenu na jejich výstavby pak dávat peníze?
Další takovou disciplínou je zmíněný ekoterorismus. Jen při letmém zamyšlení se mi vybaví hned několik lidí, kteří svými nesmyslnými výroky udělali neskutečnou zelenou kariéru. Přitom netvrdím, že ochrana přírody nemá smysl, jistěže má, ale ekomasáž se kterou se člověk v běžném životě setká, chrání přírodu asi stejně dobře jako spalovna odpadů.
Pán, který napsal článek na nějž jsem reagoval, je zase z jiného těsta. Možná na to má vliv, že má zrovna malé dítě, ale bůh ví. Působí na mě jako člověk, který by v zájmu ochrany zdraví dítěte, byl ochoten obrousit každou ostrou věc v celé republice, potáhnul eskalátory gumou a děti pro jistotu vložil do neprodyšných nezničitelných obleků, do kterých by hadičkou proudila zdravá biostrava. Dítě logicky nelze stále hlídat, a proto existuje výchova. Stačilo by možná omezit snahu o pasivní ochranu dítěte a zaměřit se na vychování dítěte tak, aby blblo na dvorku a ne na eskalatorech. Ja si taky hral s legem v pokojíčku a ne na sporáku v kuchyni. Nicméně tak daleko asi mysl některých lidí nesahá a než aby sami došli k předcházení problémů, tak radši zbuzerují někoho jiného tak, aby sami prblémům nemuseli čelit vůbec.
05/01/2014 RadekB
0