Český fotbal v poslední době

Poslední dobou hodně omílané téma. Toho bohdá nebude, abych se k tomu nevyjádřil.

Poslední dobou se toho kolem českého fotbalu událo opravdu hodně. Pomalu ztrácel český národ důvěru v naši reprezentaci. Hráči neodváděli uspokojující výkony a český fotbal pomalu ale jistě spěl k těm „špatným“ končinám. A chlapci přece dokázali, že na to mají. Bohužel/bohudík za to vlastně může jeden hráč svým faulem. Ano, jedná se o Jana Kollera.

Já osobně proti „Jendovi“ vůbec nic nemám. Přijde mi ale, že naše taktika, která byla založena na tom, že co nejrychleji dostat míč na Kollera a on si s tím už poradí, nebyla to pravé ořechové. A navíc to bylo prokouknutelné. Mohli jsme se o tom sami přesvědčit.

Po sobotním utkání se San Marinem, kdy se Koller „vykartoval“, jsem byl velice, ba dokonce převelice zvědav, s čím přijde naše reprezentace, hlavně tedy náš trenér.

V tu chvíli si celý národ uvědomil, že se bude muset razantně změnit taktika, či se český fotbal vrátí tam, kam má a jaký byl. A stalo se.

Když pak ve středeční večer naběhli naši hráči na trávník a vletěli na Iry, nestačil jsem zírat.
A v tu chvíli jsem si uvědomil: tohle je náš fotbal, naše hra. Nakonec jsme sice vyhráli jen o jeden gól, ale utkání stálo za to. Bylo vidět vše.

Trochu nejistý mi připadal Petr Čech, ale jsem přesvědčen, že kdyby měl příležitost, zachytal by opět bezkonkurenčně. A voila.

Hráči zabrali a hned se na to dalo koukat. Jediným zápasem si vrátili důvěru tisíců fanoušků a ukázali jim, že umí hrát fotbal a nejsou to pouhé celebrity. Když se chce, tak to jde.

Ono vlastně nelze kritizovat nikoho. Prostě se někdy nezadaří a myslím si, že každý má právo něco zkazit.

Jsme přece jen lidé a za špatnou střelu na bránu přece někoho neukamenujem.

Jsem rád, že jediným zápasem v ČR zavládla opět vlna euforie a český fotbal „povstal z mrtvých“.

Co se týče Jana Kollera. Velice schopný hráč, mám ho rád. Myslím si ovšem, že by měl chodit na hřiště s jiným úkolem a taktika by se měla změnit. Už by to nemělo být to bezhlavé nakopávání.

Krásně jsme si rozebrali obranu, když nás šlo dopředu více. Taktika musí být rychlá, narážečky, atp. Neudu taky koumat, stejně nic nevymyslím a mám plnou důvěru v našeho reprezentačního trenéra. Hráče máme také prvotřídní. Ono jde jen o to skloubit to dohromady.

„A vo tom to je !“.