Vysílání čínského rozhlasu v češtině

Navigace: Hlavní strana

 Vytisknout tuto stránku  | Vložit nový článek | Komentovat článek

Autor: převzato z wikipedie.org na základě licence GNU

Čínský rozhlas pro zahraničí

Čínský rozhlas pro zahraničí (oficiální zkratka CRI), bývalé Rádio Peking, je jediná rozhlasová stanice v Číně vysílající do celého světa.

Rádiová stanice zahájila svou činnost 3. prosince 1941, v současné době šíří svůj signál ve 43 jazycích po celém světě. Od 27. srpna 1968 vysílá Čínský rozhlas pro zahraničí také v češtině.

První vysílání Čínského rozhlasu pro zahraničí, tehdy pod názvem Rozhlas Nová Čína, bylo uskutečněno 3. prosince 1941 v japonštině z Jen-anu. Vysílání směřovalo hlavně k japonským vojákům. První hlasatelkou se stala Japonka Hara Kijoši. Tehdejší studio bylo tvořeno pouze stroze vybavenou jeskyní a výkon vysílače činil pouhých 300 wattů.

V roce 1946, po vítězství nad Japonským císařstvím, čínská strana Kuomintang vyvolala pokračování občanské války. Vzhledem ke změnám v domácí politické situaci se Rozhlas Nová Čína přestěhoval z Jen-anu do okresu Še v provincie Che-pej. Tehdejší studio bylo umístěno v jeskyni u vesnice Ša-che, mělo však i nadále velmi jednoduché vybavení. V září roku 1946 pak odtud bylo zahájeno vysílání v angličtině. První hlasatelkou anglického vysílání byla Wej Lin. Výkon vysílače se zvýšil na 10 kilowattů, a tak už tehdy mohlo vysílání zřetelně poslouchat nemálo asijských zemí; za vhodných meteorologických podmínek byly pořady Rozhlasu Nová Čína slyšitelné dokonce i v zemích Evropy či Severní Ameriky. 1. října 1949 Rozhlas Nová Čína v živém vysílání přenášel vyhlášení vzniku Čínské lidové republiky.

V roce 1965, v té době pod názvem Rádio Peking, bylo šířeno vysílání v 27 cizích jazycích a 4 čtyřech dialektech čínštiny; v polovině 70. let již Čínský rozhlas pro zahraničí disponoval vysíláním ve 43 jazycích.

V zájmu toho, aby všestranněji a přesvědčivěji seznamoval posluchače s Čínou a se světem, začal Čínský rozhlas pro zahraničí od roku 1980 zakládat v zahraničí zpravodajské stanice, kterých má v současné době 29.

V roce 2006 Čínský rozhlas pro zahraničí zorganizoval akci s názvem Čínsko-ruská cesta přátelství. Zpravodajská skupina, složená z redaktorů Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI), tiskové agentury Sin-chua (Xinhua), Ústřední čínské televize (CCTV), ruské tiskové agentury ITAR-TASS (ИТАР-ТАСС) a dalších médií, se vydala na cestu z náměstí Tchien-an-men v Pekingu, ujela přes deset tisíc kilometrů a navštívila přes desítku ruských měst. Tato akce byla vysoce oceněna mj. ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

S rychlým rozvojem čínského vysílání do zahraničí CRI nyní denně vysílá ve 43 jazycích, a to po celkovou dobu přes 1 100 hodin. Z hlediska množství užívaných jazyků, dopisů obdržených od posluchačů i vysílací kapacity se CRI řadí mezi tři největší rozhlasové stanice na světě a je jednou z nejvlivnějších mezinárodních rozhlasových stanic.

Společně s překotným rozvojem internetu po celém světě usiluje Čínský rozhlas pro zahraničí i o vytvoření nového způsobu, jak informovat své posluchače. V současnosti se denně objeví na webových stránkách CRI online 210 hodin zvukových pořadů; počet navštěvníků sránek každý den přesahuje počet 8 miliónů.

České vysílání

České vysílání Čínského rozhlasu pro zahraničí každý den nabízí půlhodinový program. Nejprve se vysílají desetiminutové zprávy, ve všedních dnech následuje pětiminutová poznámka k aktuálnímu dění. Po zpravodajství se vysílají jedna nebo dvě tematické relace (Čínské národnostní menšiny, Čínská kultura, Minikurs čínštiny aj.). Polední vysílání od 12:00 do 13:00 SEČ (od 13:00 do 14:00 letního času) je slyšet na krátkých vlnách na frekvenci 15,525 kHz. Další frekvence a vysílací časy jsou uvedeny na webových stránkách stanice.

Vysílání v ostatních jazycích

Mimo češtiny vysílá Čínský rozhlas pro zahraničí ještě v následujících dalších 42 jazycích: albánština, angličtina, arabština, barmština, bengálština, bulharština, čínština, esperanto, filipínština, francouzština, hausa, hindština, indonéština, italština, japonština, kazaština, khmérština, kirgizština, korejština, laoština, maďarština, malajština, mongolština, němčina, nepálština, paštunština, perština, polština, portugalština, rumunština, ruština, sinhálština, srbština, svahilština, španělština, tamilština, thajština, tibetština, turečtina, ujgurština, urdština a vietnamština.

• Czech.CRI.cn

Aneta komentováno 16 Jan 2009, 19:36:34
Včera v noci jen tak ladím AM éter a narazím na něco, co mi vyrazilo dech! Po chvíli jsem zjistila, že se jedná o vysílání čínského rozhlasu v češtině. Lámavou češtinou sem se dozvěděla, že se vietnamská a čínská mládež setkala na vzájemné hranici a několik dní tam sázely stromy a zpívali písničky. Ve zprávách potom o vypuštění nové čínské rakety na oběžnou dráhu. Raketa prý bude pracovat 1455 dní a je vyrobena v rekordním čase, za nejmodernějších technologií a maximálních úspor!! Prostě zpravodajství jak před 40 lety. Potom pořad Naše moda, kde Klara vykládala, jak si stále více rodin může dovolit automobil a jak vzrůstá kvalita čínských silnic. Povídali taky něco o rozvoji mobilních telefonů v Číně, jak každý v Číně má mobil a a jak je to skvělé a dobré. No a nakonec Kurz čínské kuchně. Vřele doporučuju!!! Řekla sem si, že hned ráno založím na tomhle serveru diskuzi a koukám, už tu je.

Karel komentováno 16 Jan 2009, 19:43:21
Stálý výbor shromáždění lidových zástupců v Tibetu dnes rozhodl, že návrh na vyhlášení 28. března pamětním dnem osvobození tibetských nevolníků bude odevzdán k posouzení probíhajícímu výročnímu zasedání shromáždění.
Hlasování se uskuteční 19. března před ukončením zasedání v rámci 387 zúčastněných lidových zástupců.
10. března 1959 došlo v Tibetu k ozbrojené rebelii, kterou rozpoutaly kontrarevoluční horní vrstvy společnosti v čele s dalajlámou. 28. března 1959 ústřední čínská vláda vyhlásila rozpuštění tibetských úřadů a přivedla Tibeťany do boje proti rebelii a zavedení demokratických reforem, čímž se tibetští obyvatelé osvobodili z nevolnictví.