Třikrát a dost (za noc)

26/05/2012    

14


A. měla krušnou noc, a tak svolala pohotovost. Ten její se jí zeptal, s kolika chlapama spala. Brala to jako zásah do svého soukromí, do kterého mu s prominutím ale vůbec nic není, tak dlouho se ještě neznali. Každý máme nějakou minulost a ona ještě neměla potřebu sdílet s ním tu svou, chtěla ji zatím nechat spát. Minulost spala tu noc dobře, on nikoliv a ráno odešel nenaladěn.

„Proč se na něco takového chlap zeptá? Co čeká, že mu řeknu, že byl první? Je mi dvacet devět proboha! A kolik čeká, že mu řeknu? Jaké číslo by chtěl slyšet?“

SILVESTR 2012 -2013

„Třeba se chtěl pochlubit a tys mu nedala příležitost.“ snažila se to zlehčit M.

„Někde jsem četla, že průměrná ženská řekne šest a myslí tři a průměrný chlap řekne dvanáct a myslí dvacet pět.“ generalizovala jsem.
„To pochybuji.“ odpověděla M.

„Proč?“ zeptala jsem se
„Protože to by znamenalo, že jsem průměrný chlap.“ parafrázovala repliku ze známého českého filmu. Zasmály jsme se. „Navíc mladší chlapi rádi přehánějí, ti řeknou dvacet a myslí pět, což se pozná v praxi.“

„Babička říká, když na něco nechceš znát odpověď, tak se neptej. Tím bych se řídila. Mě nezajímá, s kolika ženskýma chlap spal, to, co chci, je, aby věděl, co dělá, když to dělá. Navíc když to překročí určitý počet, tak, za předpokladu že člověk není chorobně soutěživý, přestane počítat. Takže kdyby se zeptal mě, musela bych to nejdřív spočítat….“ řekla M.

„Takže bys vedle něho ležela v posteli a počítala ovečky: jeden, dva, tři….dvacet dva…to je nejlepší způsob, jak ho neuspat!“ smála jsem se. „Já neříkám a neptám se. Tady je jedno velmi použitelné pravidlo: Líbat a neříkat.“

„Teď byl někde nějaký výzkum, kde říkají, že každá dvanáctá žena nad pětadvacet, spala s více než devíti chlapama…“ řekla K.

„A zbytek kecá…“ řekla L.

„Moje ségra si vzala svého prvního.“ řekla K.

„Ale té ještě nebylo pětadvacet, že ne?“ bodovala L.

„Já to jednomu přiznala a on na mě pak jednou ve vzteku zařval: No to se nemůžu divit, když si spala s tolika chlapama! Tak jsem zařvala zpátky: Možná ty kdyby si spal s více ženskýma, nemusela bych ti ukazovat, kde je klitoris!“ Válely jsme se smíchy.

„Ta otázka je celá špatně.“ řekla A. „Otázka by měla znít: Líbí se ti, co dělám a jak to dělám? Chtěl bys to jinak? Jak? Znám chlapa, který se vyspal skoro s celou Prahou a řeknu vám – v posteli žádná výhra. Ono to totiž není o tom, kolik jich bylo – ale o tom, co se naučili, případně, co nás naučili. Sex je disciplína jako každá jiná, opakování dělá mistry, ale v kvantitě to není.“ řekla K.

„Pak je tu ještě zlaté pravidlo tříkrát a dost.“ nadhodila trochu mimózně M., neboť tenhle počet překonala už na střední škole.

„A to uplatňuješ na chlapy nebo na počet styků?“ zeptala jsem se. M. se na chvilku zamyslela a pak řekla: „Na počet styků za noc.“

V rubrice: Život