Právo na válku

15/08/2007    

20


Civilizace se vyvíjí. Zvyky minulosti dnes ztrácí význam. Učíme se z chyb, které jsme udělali. Přesto jen za loňský rok se ve světě odehrálo 40 ozbrojených konfliktů dlouhodobějšího charakteru, do kterých se zapojilo 35 států. Válka je nejstrašnější věc, která zasahuje velké skupiny lidí. Jedinec v ní pozbývá veškerá práva a lidskost je zatlačena až na samou hranici existence. Války jsou strašné – ničí hodnoty, ideje i samou podstatu lidství. Jsem proti válkám!

Nicméně války lidstvu také prospěly. Působí selektivně – přežívají ti schopnější. Působí i ekonomicky – nejen výroba zbraní podporuje ekonomiku, ale především poválečná obnova. Podporují pokrok – díky válkám došlo k rozmachu techniky. A konečně, působí i morálně – každá válka prověří sílu národů, dá vzniknout novým idejím a po jejím skončení je, díky různým myšlenkovým proudům, svět o trošku lepší.

SILVESTR 2012 -2013

Nicméně téma tohoto článku je, zdali existuje právo vést válku. Tato otázka se dotýká několika oblastí: politiky, morálky a filosofie.

Začneme u jedince. Každý člověk má právo dělat cokoli chce, to je svoboda. Svoboda člověka je ovšem omezena pravidly a to je civilizace. V případě, že jednotlivec překročí stanovené hranice, společnost ho zkoriguje. Přesto je jen na vůli tohoto jednotlivce, co udělá, zdali hranice překročí a zdali je připraven nést důsledky.
V zásadě asertivita říká, že každý má právo dělat cokoli chce a je na ostatních (společnosti) aby se mu vzepřeli, pokud je svým jednáním omezí.
Stejný princip funguje i pro větší jednotky, např. státy.
Státy jsou suverénní územní a politické celky. Mají právo působit uvnitř svého území i navenek, jakkoli se jim zlíbí. Jejich chování je omezováno mezinárodními úmluvami, pakty a společenstvími. V případě, že stát nedodrží tyto úmluvy a smlouvy, ostatní (v čele s OSN) mají možnost a právo jednání tohoto státu korigovat.

Suverenita každého státu implikuje mnoho práv, včetně práva na vedení války! Každý stát může vyhlásit válku, a to z jakýchkoli důvodů, které mu připadají relevantní a navíc bez ohledu na mezinárodní úmluvy a smlouvy. A je jen na ostatních členech společenství, aby takovýto stát přinutili k jejich dodržování.

A zde je hlavní kámen úrazu. Jsou jednotlivci, kterým projde více než druhým a jsou státy, které si mohou dovolit více než jiné. Teoreticky tedy může takovýto silný stát (např. USA) vést války a nebude potrestán, dokud to někdo nezarazí.

A jak je to s Irákem? Jak vyhodnotit probíhající konflikt?

Nejprve je třeba probrat příčiny vzniku válek. Martin Wight (1978: 136 – 143), zakladatel tradice tzv. anglické školy studia mezinárodních vztahů, dělí války podle tří hlavních motivů:

  • války ze ziskuchtivosti (wars of gain)
  • války ze strachu (wars of fear)
  • války ze zásady (wars of doctrine)

Válkami ze ziskuchtivosti jsou jakékoli dobyvačné války, které mají za cíl území, zdroje či moc. Války ze strachu jsou preventivní konflikty, kterým byla např. Šestidenní válka Izraele proti Egyptu a konečně válkami ze zásady jsou takové, kdy jedna strana šíří ideje. Takovými válkami byly křižácké výpravy šířící křesťanství, ale i dnešní šíření demokracie.

Na okraj se nejde nezmínit o tom, že existují i spravedlivé války např. Kuvajt. Zakladatel mezinárodního práva Hugo Grotius (1583 – 1645) pak vymezil čtyři důvody, které činí válku spravedlivou:

  • sebeobrana
  • vynucení práva
  • napravení újmy
  • potrestání viníka zločinu

Pokud se tedy podíváme na současnou situaci, tak válka v Iráku byla nutná. Z pohledu Američanů jsou naplněny minimálně dva důvody k vedení války – jsou na ropě závislí, v této chvíli tak moc, že by její nedostatek zničil Americké hospodářství. Mají tedy důvod k válce ze strachu. A pak samozřejmě vedou válku ze zásady – milují svobodu a demokracii a věří, že nikdo si nezaslouží žít v nesvobodě. Je to ovšem spravedlivá válka? Myslím, že věří i tomu. Je to totiž sebeobrana! To ostatní je už jen taktika a politika – tj. aby je ostatní nezarazili (jak píšu v první části článku) vymysleli JINÝ spravedlivý důvod k válce – zbraně hromadného ničení tj. Saddám nedodržoval mezinárodní úmluvy a ozbrojoval se, je třeba ho potrestat a předejít nebezpečí, které hrozí celému světu.
No a možná že opravdu zachraňují celý svět, ale co je jisté – především brání sebe a svůj styl života.

Nicméně bránit svůj majetek a své hodnoty je právo každého. Sebeobrana preventivním útokem je rozumnější než čekat co bude a nechat se překvapit.
Američané dělají jen to, co lidstvo zná a umí velmi dobře. Zajišťují své přežití.