9. 7. 2014
Otevřený dopis ministrovi vnitra České republiky p. Milanu Chovancovi.

Ministerstvo vnitra ČR
Kancelář Ministra vnitra
Nad Štolou 3
170 00 Praha 7

Pane ministře.
Dne 5. 5. 2014, jsem odeslal na e-mail adresu Ministerstva vnitra České republiky (MV-ČR) elektronické podání-stížnost, na protiprávní jednání příslušníků Policie ČR, ke kterému došlo dne 4. 5. 2014, v Praze na Malé straně, poblíž sídla Poslanecké sněmovny ČR, po ukončení mého „Individuálního, tichého, veřejného protestu – hladovky“, v Praze na Hradčanském náměstí, před Pražským hradem. Tímto svým „veřejným protestem“ jsem mimo jiné upozorňoval, na šikanování, porušování Lidských práv a další dlouhodobá závažná pochybení v tzv. Domově pro seniory v Heřmanově Městci, jehož Zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy (MHMP)“.
Svými „protestními transparenty, jsem tehdy upozorňoval taky, na Hrubé porušování Lidských práv v ČR“.
Ve své „stížnosti“, jsem uváděl i „případ agresívního jednání, nebezpečného vyhrožování a zastrašování“ vůči mé osobě, ze dne 27. 3. 2014, v Praze na Václavském náměstí, kam jsem se přesunul i se svými protestními transparenty poté, co jsem strávil několik hodin „v tichém protestu“ před hlavní budovou MHMP na Mariánském (Mafiánském) náměstí a na Staroměstském náměstí.
„Sebevědomé a drzé chování agresora“, který mně 27. 3. 2014 „zastrašoval a vyhrožoval“, jakož i další „skutečnosti naznačovali, že se jedná o příslušníka Policie, nebo Městské policie“.
Toho dne, 27. 3. 2014, jsem „veřejně protestoval ze stejných důvodů“, jako 5. 5. 2014.

Dopisem, ze dne 14. 5. 2014, mi bylo „Kanceláři ministra vnitra“ oznámeno, že „moje elektronická stížnost byla postoupená řediteli Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy, jemuž vyřízení stížnosti přísluší“.
E-mailem ze dne 21. 5. 2014, jsem byl Krajským ředitelstvím Policie hl. města Prahy-Odborem vnitřní kontroly, vyzván k „doplnění a potvrzení podání“.
Svoji původní „elektronickou“stížnost, jsem měl mimo jiné doplnit „uznávaným elektronickým podpisem“, nebo ji podat ústně, případně písemně do 27. 5 2014.
Tuto stížnost, ve které jsem mimo jiné uvedl, že „chci být informován o průběhu a výsledku šetření“, jsem dne 23. 5. 2014 poslal písemně-doporučeně, Krajskému ředitelství Policie v Praze (KRPA), na příslušnou adresu.
Protože jsem do 1. 7. 2014, neobdržel na svoji písemnou stížnost od Krajského ředitelství Policie Praha vůbec žádnou odpověď, poslal jsem na e-mail adresu KRPA „elektronický“ dotaz: „Proč nejsem informován o průběhu a případném výsledku šetření mé stížnosti, tak jak jsem to uvedl ve svém podání“?
Dne 2. 7. 2014, jsem dostal od KRPA e-mail – sdělení, že „dne 1. 7. 2014, mi bylo zasláno vyrozumění o vyřízení stížnosti, na adresu mého trvalého bydliště v Heřmanově Městci“.
V tomto „vyrozumění“, které podepsal ředitel KRPA plk. Mgr. Bc. Luděk Procházka, se mimo jiné uvádí: „Na základě prověření kamerového systému bylo zjištěno, že Vámi popisované jednání příslušníků PČR nebylo zaznamenáno. Jednání příslušníka dne 4. 5. 2014 u poslanecké sněmovny nebylo zaznamenáno z důvodu absence kamerových zařízení využívaných zdejším krajským ředitelstvím policie. Záznam z kamerového systému k jednání údajného příslušníka PČR 27. 3. 2014 nemohl být zajištěn, neboť předmětné záznamy se uchovávají pouze po dobu jednoho měsíce. Vzhledem k tomu, že dne 4. 5. 2014 měly být Vaše osobní údaje prověřovány v informačních systémech, byl vznesen dotaz na příslušné pracoviště Policejního prezídia ČR k zjištění totožnosti příslušníků, kteří prováděli daný úkon. Sdělením Policejního prezídia bylo konstatování, že kontrola Vašich údajů nebyla prováděná žádným příslušníkem Policie ČR zdejšího krajského ředitelství.
Na základě uvedených skutečností byla část Vašeho podání směřující na jednání a chování policisty v civilním oděvu dne 4. 5. 2014 postoupena policejnímu prezidentovi Policejního prezídia k přijetí dalších opatření. K jednání údajného příslušníka Policie ČR ze dne 27. 3. 2014 v prostoru Václavského náměstí v Praze vám sděluji, že Vaše tvrzení nelze žádným objektivním způsobem prokázat. Na základě Vámi popisovaného stavu nelze usuzovat, že původcem takového jednání byl příslušník Policie ČR. Vzhledem k neprůkaznosti tvrzení byla Vaše stížnost vyhodnocena jako nedůvodná“.

Tolik „výsledek šetření KRPA, ve věci mé stížnosti“.

A teď moje „vyhodnocení postupu a výsledku šetření mé stížnosti, ze strany Policie“.
Pokud jde o „agresívní chování, pravděpodobného policejního špicla a provokatéra“ ze dne 27. 3. 2014 na Václavském náměstí, je možné připustit „tvrzení“ KRPA, že toto „jednání nelze prokázat z důvodu omezené doby uchovávání záznamů z kamerových systémů“. KRPA nejdřív „připouští, že 4. 5. 2014 v prostoru u Poslanecké sněmovny k nějakému jednání příslušníka Policie došlo, následně to však kvůli údajné absenci kamerového systému popírá a moji stížnost vyhodnocuje jako nedůvodnou“.
„Evidenční čísla“ uniformovaných Policajtů (jestli nějaké vůbec měli), kteří mně „kontrolovali“ u Poslanecké sněmovny, jsem si nevšiml, protože jsem celou dobu myslel hlavně na to, aby mi neujel vlak do Pardubic.
„Nevěřím však tvrzení KRPA, o absenci kamerových systémů v prostoru kolem Poslanecké sněmovny ČR“. Tento prostor je doslova „prošpikován policejními kamerami, které jsou pečlivě udržovány v provozu“. Stejně „pečlivě jsou pod dohledem policejních kamer, cesty a chodníky vedoucí od Poslanecké sněmovny, Valdštejnská ulice kolem budovy Senátu až ke stanici Metra-Malostranská, kde mají své sídlo některé zahraniční Ambasády a kudy mně policejní hlídka „doprovázela“.
Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se tato „pro mě velmi nepříjemná událost“ odehrála na kterémkoliv jiném místě v Praze, tak by byla „absence kamerového systému, zrovna v tom místě kde by se podobná „provokace, šikana a omezování osobní svobody ze strany Policie“ odehrála.
Dne 4. 5. 2014 byla neděle, v ulicích Malé Strany bylo hodně lidí, takže si museli určitě všimnout „invalidu na invalidním vozíku, kterého odpoledne kolem 16.30 hod., doprovází dva uniformovaní Policajti a pak jej v parčíku stanice Metra-Malostranská hlídají, aby jim neutekl“. Podobnou „absurdní podívanou“, mohli lidé zatím shlédnout pouze ve filmu „Dobrý voják Švejk“, natočeného podle románu Jaroslava Haška.
„Od té chvíle, co jsem byl u Poslanecké sněmovny obtěžován a zastrašován policejním špiclem v civilu, který na mně přivolal uniformovanou policejní hlídku, až po dobu, kdy mně u stanice Metra-Malostranská tato policejní hlídka dovolila odejít, jsem byl kromě jiného bezdůvodně omezován ve svobodě pohybu“. Policejní hlídka i „policejní špicl v civilu“ tvrdili, že „je to kvůli tomu, aby mohla být ověřená moje totožnost“.
KRPA zase „tvrdí“, že „podle zjištění na příslušném policejním pracovišti, uvedeného dne žádný příslušník Policie ČR moji totožnost neověřoval“.
„Nejpravděpodobnější vysvětlení těchto tvrzení ze strany Policie“ je však podle mně to, že „lžou všichni, kteří se na této šikaně a zastrašování vůči mojí osobě podíleli a hlavním důvodem této šikany bylo, abych přestal se svými opakovanými veřejnými protesty proti Arogantnímu, Mafiánskému jednání MHMP vůči mé osobě, v souvislosti s mou kritikou Poměrů v tzv. Domově pro seniory v Heřmanově Městci“.
Jednoho z „uniformovaných“ policajtů, kteří po mně dne 4. 5. 2014, v parčíku u Poslanecké sněmovny„na pokyn policejního špicla – provokatéra v civilu“, požadovali průkaz totožnosti, jsem před dvěma dny „náhodou“ viděl na Internetu, kde jsem si prohlížel některé pořady České televize. Byl to pořad „Reportéři ČT“, z pondělí 23. 6. 2014 a reportáž se jmenovala „S lidmi pro lidi“. Byl to začátek reportáže (1 minuta a 10 vteřin), kdy v záběru na vchod do Poslanecké sněmovny stojí p. Trepera, o jehož problémech tato reportáž hovoří. Vedle něj stojí dva uniformovaní Policajti, kteří jej „legitimují“. Policajt (ten aktivnější, hubenější než jeho kolega, s tmavějšími vlasy a s bradkou a knírkem), který po panu Treperovi požadoval doklady totožnosti a který se ke konci tohoto záběru dívá do televizní kamery, je jeden ze dvou Policajtů, kteří mně kontrolovali u Poslanecké sněmovny. Doufám, že tentokrát opět nevznikne „absence kamerových záběrů“ a reportáž zůstane na Internetu v té podobě, jakou jsem ji viděl já. Jedná se s největší pravděpodobnosti, o příslušníka policejního „Útvaru pro ochranu ústavních činitelů“. Je otázkou „jestli může tento příslušník kontrolovat bezdůvodně, každého kdo projde kolem prostoru, který hlídá“?
Poznal bych i „policejní špicly – provokatéry“, ze dne 27. 3. 2014 a 4. 5. 2014, kteří mně „svým agresívním chováním obtěžovali, omezovali a zastrašovali“.

Tato má „individuální tichá a klidná protestní akce“, o které se ve své stížnosti zmiňuji, byla mnou „předem ohlášená“ Živnostenskému odboru MHMP přesto, že to nebylo potřeba ohlásit.
Byla ohlášená jako „Veřejná individuální protestní hladovka, kterou chci upozornit nejen na Hrubé porušování Lidských práv, na kterém se podílí MHMP, ale i na Hrubé porušování Lidských práv a Bezpráví, které panuje v ČR za posledních dvacet let. Hladovku jsem zahájil 1. 5. 2014, před sídlem MHMP na Mariánském (Mafiánském) náměstí. Pokračoval jsem na Staroměstském náměstí, v sobotu a neděli jsem byl na Hradčanském náměstí před Pražským Hradem, kde jsem chtěl následující dny v Hladovce pokračovat co nejdéle, kolik mi to můj zdravotní stav dovolí.
Hladovku jsem se rozhodl 5. 5. 2014 „předčasně ukončit kvůli náhlým, vážným zdravotním problémům“ (potíže se srdcem, jak se později prokázalo). Na tyto mé „náhle srdeční potíže“, mělo kromě jiného velký vliv i „svévolné a protiprávní jednání Policie“, dne 4. 5. 2014, u Poslanecké sněmovny.
„Policie“, jako „represívní složka a nástroj k potlačování občanské nespokojenosti, sloužila vždy v první řadě Vládnoucímu Režimu, ať byl ten režim jakkoliv nedemokratický, zločinecký a zkorumpovaný“. A je úplně jedno, jak se tato „represívní složka“ ve své době jmenovala. Jsou tady „příklady z nedávné doby“, jako např: „Gestapo“, později to bylo „SNB“ nebo „STB“.
Policie ČR v tom není žádnou výjimkou. Měl jsem možnost mimo jiné „na vlastní oči“ se přesvědčit o „bezohledném a bezuzdném řadění Policie“ vůči některým protestujícím, při „občanských veřejných demonstracích, proti zkorumpovaným a neschopným politikům, kteří se v ČR po roce 1989 střídají u moci“.
Nápis „Pomáhat a chránit“, který má Policie ČR na svých služebních autech, se „vztahuje“ zřejmě jenom na“podezřele zbohatlé zločince všeho druhu, kteří jsou nějakým způsobem propojeni s politikou v ČR“.
Protože „rozhodně nejsem spokojen nejen s výsledkem šetření KRPA ohledně mé stížnosti, budou mé individuální protestní akce pokračovat, tentokrát i před sídlem Ministerstva vnitra v Praze“. „Z toho důvodu a určitě i kvůli tomuto Otevřenému dopisu, očekávám ze strany Policie vůči mně, jenom to nejhorší“. Vzhledem k mému těžkému tělesnému postižení a nedávnému náhlému, vážnému zhoršení mého zdravotního stavu, to Policii ČR se mnou moc práce nedá“.

Obsah tohoto „Otevřeného dopisu ministru vnitra ČR“ p. Milanu Chovancovi, může kdokoli a jakýmkoli způsobem šířit dál, přeposílat a zveřejnit jej.

Alojz Janiga
Masarykovo náměstí 37
538 O3 Heřmanův Městec