Páteční setkání v baru

Seděli jsme v baru, běžný páteční večer, když jsem si všimla staršího pána v tričku s nápisem: UNEMPLOYABLE (NEZAMĚSTNATELNÝ). Taková sebeironie od pána jeho věku mě pobavila. Když jsem šla k baru pro další rundu, otočil se na mě a řekl:
„Hi! And whats your name, beautie? (Ahoj! Jak ty se jmenuješ?)“ Ukázalo se, že je to Angličan.

„Adriana.“ odpověděla jsem. „Nice shirt. (Hezké tričko.)“ pochválila jsem mu tričko.

„And so true, honey! Im 68yrs old! No one would employ an old fart like me! (A taky pravdivé, děvenko! Je mi 68! Nikdo by nezaměstnal takovýho starýho dědka jako jsem já!)“ Musela jsem uznat, že v tomhle může mít docela dobře pravdu.

„So, what do you do for living then? (Jak teda platíš účty?)“ zeptala jsem se. Srknul si piva.

„I wear funny T-shirts and make people laugh. (Nosím srandovní trička a rozesmívám lidi.).“ odpověděl.

„You must be rich then! (Tak to budeš za vodou.)“ usmála jsem se. „Can I make myself one T-shirt like yours? (Můžu si udělat stejné tričko jako máš ty?)“ zeptala jsem se.

„No! (Ne!)“ odpověděl příkře. „You should have your own.(Měla bys mít své vlastní.)“

„OK. What would my T-shirt say then? (Dobrá, co by na to mém tedy mělo být?)“ Děda se na chvíli zamyslel a pak řekl: „UNREACHABLE FOR UNEMPLOYABLE OLD FARTS. (NEDOSAŽITELNÁ PRO NEZAMĚSTNATELNÉ STARÉ DĚDKY.)“ Vyprskla jsem smíchy: „Thats way too long! (To je moc dlouhé!).“ protestovala jsem.

„YUMMY then.(Tak potom – CHUTNÁ)“ řekl a otočil se zpátky ke svým přátelům.

Vzala jsem panáky a nesla je k našemu stolu. „Kdo to byl?“ zeptala se A. Pokrčila jsem rameny, ať to byl kdokoliv, tak mě rozesmál. A třeba si tím i vydělal.