Pán s pěti pé

05/07/2013    

6


Prsatá, pětadvacetiletá, panenka s peroxidovým přelivem přemýšlela, příjemného pána s pěti pé přála si potkat. Představovala si prachatého, perspektivního, přemýšlivého Portorikánce. Pěkná prdelka potěší. Panikařila při představě plešatého prcka s plachťákama, panděrem a proužkovanýma ponožkama, páchnoucího potem, pijícího pivo. Pánové s pěti pé pijí přeci Portské.

Potkala ho pátého prosince v posilovně. První pohled prozradil potřebu prozkoumat pána poněkud podrobněji. Pomalu pohledem putovala po pánově pozadí. Prdelka v pořádku. Pocítila pud. Přiměřeně po pánovi pokukovala, ale překonala potřebu přiblížení se. Předstírala puritánku, přestože pravidelně projevovala pramálo panenskou přízeň polovině Prahy. Potvora. Pán pocházel z Pardubic. Prosťáček. Pěstěná panenka předváděla prsa, perfektní pas i prdelku v předklonu – protahovala se. Profesionálně Pardubičáka poblouznila. Pán podlehl průhlednému pokušení a pocítil palčivé pnutí. Panenka se povzbudivě pousmála. Přístup povolen, pomyslel si. Poblázněný Pardubičák plně propadl primitivnímu pudu: píchat! Píchat! Prosím! poprosil pěkně. Panenka pohnuta Pardubičákovým příkladným projevem, pronesla přání: Píchat po prstýnku! Pahorek pod poklopcem poklesl. Pardubičák pouze pomalu překonával popuzení. Přesněji popsáno, pořádně pěnil. Panenka panicky pakovala se pryč.

Poučena prohrou, příště poprosí o prstýnek posléze plus pánové s pěti pé přece pijí Portské, primitivní polygamní polovzdělanec z posilovny pil pouze povzbuzující pitivo.

Tagged:
V rubrice: Literatura, Život