Monarchie – argumenty pro a proti monarchii

10/02/2009    

2


Monarchie označuje typ vlády, kde je moc, ať už prakticky nebo pouze formálně, v rukou panovnika – monarchy. Panovník v monarchii zastává úřad hlavy státu. Pokusil jsem se shrnout argumenty PRO i PROTI monarchii a zároveň připomenout zakladní principy monarchii.

SILVESTR 2012 -2013

Autor: Petr

Slovo monarchie pochází z řeckého výrazu monarchía, které se skládá ze slov monos = „jeden“ a archein = „vládnout“, a znamená tedy „jedinovláda“. Slovem monarchie je označován typ vlády, kde moc fakticky nebo formálně, má monarcha (panovník), která vykonává úřad hlavy státu. Pravomoci vládce se liší podle formy monarchie. V parlamentní monarchii je panovník pouhou formální hlavou státu, v konstituční monarchii je je moc monarchy omezena ústavou a panovník se o ní dělí s parlamentem, absolutní monarchii má panovník neomezenou moc. Monarchie je možno rozdělit také na dědičné monarchie a volební monarchie. Někdy bývá jako monarchie označována i forma vlády zvaná teokracie.

Monarchové mívají různé tituly např. Monarcha má různé tituly car, císař, král, velkovévoda, vévoda, kníže, sultán, kalif, emír, chán.

Argumenty proti monarchii

Hlavním argumentem proti monarchii jako formě státního zřízení je to, že má údajně odporovat základním principům demokracie, přičemž argumenty odpůrců jsou tyto:

  1. Každá forma neomezené samovlády stojí proti principu dělení moci a na příkladech dějinných událostí je poukazováno na to, že neomezená moc má tendenci korumpovat jejího nositele. To však platí pouze v případech dnes již prakticky neexistujících absolutních monarchií. Současní monarchové nejsou neomezenými samovládci.
  2. Také formy monarchie s omezenými pravomocemi monarchy jsou proti principu národní svrchovanosti: není-li osoba panovníka státu určena přímou či nepřímou volbou a také nemůže být odvolána, nýbrž je určena na základě dědičnosti, nevychází tato část státní moci z lidu.
  3. U monarchie může dojít k problému, že následník trůnu není kvůli nedostatku zkušeností a kvalifikace způsobilý pro zastávání úřadu hlavy státu. Existují však osvědčené mechanismy, jak takovou situaci řešit.
  4. Monarchiím je vytýkáno, že kvůli velkým reprezentativním nárokům a apanážím stojí mnoho peněz. To je však záležitost konkrétních případů. Například britský panovník hradí většinu výdajů z vlastní pokladny a navíc je povinen odvádět daně ze svého majetku.

Argumenty pro monarchii

Zastánci monarchie se zpravidla opírají o následující argumenty:

  1. Monarcha je méně nákladný než prezident, protože větší část nebo všechny výdaje, hradí rodina panovníka (viz Politický systém Lichtenštejnska). Dále je někdy třeba připočíst k úřadu prezidenta doživotní rentu, která se v republikách vyplácí ze státní kasy a to bez ohledu na to, zda prezident „vládl“ dobře či nikoli. Další nemalé náklady monarchie ušetří už jen tím, že se nekonají volby hlavy státu každých pět let.
  2. Monarcha je od narození připravován na svůj budoucí úřad, existuje tak zpětná vazba mezi panovníkem a lidem a proto je pro tuto roli nejlépe vybaven. Monarchie umožňuje panovníkovi, aby svému následníkovi (jenž zpravidla coby jeho potomek vyrůstá po jeho boku) předal velmi cenné zkušenosti, které nasbíral za dlouhá léta svého úřadování. Proto lze říci, že monarcha je kvalifikovanější hlavou státu než volený zástupce lidu.
  3. Koruna je ideálním symbolem národní identity, jenž v sobě sjednocuje národní tradici, víru a kulturu. To má zejména ve spojené Evropě nezměrný význam. Osoba monarchy v sobě sjednocuje světský princip s principem duchovním, je živým zástupcem historie země, což dává jeho úřadu filosofický a duchovní rozměr, tzn. že monarcha resp. pretendent nebo kandidát má jakýsi „vyšší mandát“ či poslání (je k vládnutí v zemi povolán vyšší mocí).
  4. Většina evropské civilizace a historie stojí na základech křesťanství a monarchie. Republiky vznikaly až v několika posledních stovkách let a jejich vznik byl často provázen lidovým terorem.
  5. Dalším argumentem je skutečnost, že monarchie kontinuitu a stabilitu státu nejen symbolizuje, nýbrž také skutečně vytváří. Tento argument potvrzují historické události, kdy brzy po pádu monarchie v mnoha zemích nastala veliká nestabilita (jako např. v Brazílii nebo Mexiku), po svržení monarchií vznikla živná půda pro bujení totalitních režimů (např. nacionálnímu socialismu v Německu, jakobinismu ve Francii, komunismu a stalinismu v Rusku nebo maoismu v Číně. Svržení těchto demokraticky vzniklých, ale totalitních režimů nebylo možné jinak, než revolucí nebo válkou. V Itálii, která byla monarchií, se dostal k moci Mussolini a provedl zákonné úpravy, které měly navždy zajistit moc fašistické straně. V době, kdy došlo k odporu proti Mussoliniho vládě a bylo třeba ho odstranit, byla zde nesporná autorita, král, který to učinil a ke změně politického systému došlo pokojnou cestou.
  6. Monarcha má zájem na tom, aby předal svému nástupci stát v takovém stavu, aby i on mohl co nejlépe vládnout. Je tedy proti jeho zájmům drancování státu, či jeho zadlužování.
  7. Dědičný panovník nevděčí za svůj úřad žádné politické straně či finanční skupině, která financovala jeho volební kampaň. Není proto nikomu zavázán a může svobodně hájit skutečné zájmy státu proti zájmovým skupinám.Panovník je pojistkou proti tomu, aby momentální rozložení politických sil v parlamentu bylo zneužito ve prospěch omezené zájmové skupiny (např. k destabilizaci politického systému), volebního zákona, národnostního zákonodárství apod. Pokud k takovému zneužití přesto dojde, je zde autorita, s jejíž pomocí lze nežádoucí situaci zvrátit. Fakt, že volená hlava státu je zpravidla zástupcem některé z politických stran, je v rozporu k povinnosti vyplývající z jeho funkce: být „bezpartajní“, neutrální a mít stejnou povinnost vůči všem občanům země a být rovnou měrou reprezentantem společného státu. Kromě toho stranické rozepře ve volebním boji škodí vážnosti volené hlavy státu.
  8. Dynastie jsou nadnárodní, nepreferují tudíž jen jeden z národů monarchie, naopak vytvářejí v duchu křesťanského universalismu pouto mezi národy (např. Rakousko-Uherský panovník zastřešoval všechny národy (mj. bylo jeho povinností ovládat všechny úřední jazyky používané v monarchii, tzn. i češtinu atd. Španělský král Juan Carlos I. pochází z francouzského rodu Bourbonů a jeho manželkou je řecká princezna Sofie, podobně je tomu i u ostatních panovnických domů.).
  9. Proti výhradám o nefungování demokracie v monarchii se staví monarchisté, kteří upozorňují na nespočet příkladů v Evropě – např. Nizozemí, Španělsko nebo Spojené království –, kdy parlamentní monarchie i přes absenci svrchovanosti „lidu“, je plně demokratickým státem, neboť i zde funguje lidem volený parlament a propůjčuje mu moc, zatímco monarcha takovou mocí nedisponuje (v této souvislosti je odpůrcům monarchie vytýkáno, že mylně přisuzují republikám monopol na demokracii). Z toho je patrné, že je nutno přezkoumat, nakolik jsou oprávněné argumenty proti monarchii a které je možné brát v tomto ohledu v potaz.

Seznam monarchií existujících v roce 2009 uznaných jako jako samostatné státy:
Andorra, Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belgie, Belize, Bhútán, Brunej, Dánsko, Grenada, Nizozemsko, Jamajka, Japonsko, Jordánsko, Kambodža , Kanada, Katar, Kuvajt, Lesotho, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malajsie, Maroko, Monako, Norsko, Nový Zéland, Omán, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Samoa, Saúdská Arábie, Svazijsko, Švédsko, Španělsko, Thajsko, Tonga, Tuvalu, Vatikán, Spojené království, Šalamounovy ostrovy, Spojené arabské emiráty.


Aneta commented on 12 Apr 2009, 07:41:38
Postoje „pro“ a „proti“ nejsou viditelně vyvážené. Ani ne tak počtem argumentů „pro“ proti počtu argumentů „proti,“ ale vadí mi, že argumenty proti monarchii jsou ve stejném odstavci vyvráceny. Proto je cítit silná zaujatost autora a jeho jednoznačné preference pro monarchii. Je mi tím sympatický, sama mám stejný názor, a to že monarchie je v parlamentní nebo konstituční formě je efektivnější a stabilnější systém, ale cítím, že argumenace není vedena správně, je zaujatá a v důsledku kontraproduktivní. Opravdové výhody monarchie se projeví až při čisté argumentaci.

Karel commented on 16 Apr 2009, 05:03:47
Argumenty proti jdou každému s kritickým myšlením nestravitelné. Vydávání tradice za nezpochynitelné dobro. Monarcha není levnější. Monarchie rozhodně nesymbolizuje stabilitu. VŘSR přece nebyla výsledkem stability monarchie, nebo ano? Podle mě naopak sama vytvářela svým fungováním nestabilitu. Monarcha má zájem proti zadlužování státu ??? – Ludvík XVI. je toho zářným příkladem. To že reprezentantem ne lidu, ale vyšší moci jako plus, snad nemůže nikdo myslet vážně. Za plácání do vody považuju i tvrzení, že je monarcha lépe připraven než prezident.

commented on 17 Feb 2011, 04:54:04
Dobrý den, dovolte mi několik reakcí na příspěvek Karla:
1) Vydávání tradice za nezpochybnitelné dobro. Ano, za normálních okolností a v normální době je tradice velmi důležitá a prospěšná. Nevím kdo vymyslel ten blábol, kterému dnes tolik lidí podléhá, že neustálá změna a hledání nových a nových podnětů je jen pozitivní. Není, neboť vytváří chaos a nestabilitu.

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:30:04
2) Píšete, že Monarcha není levnější. Proti tomu se lze ohradit. Např. britský panovník si platí výdaje na živobytí a soukromé cesty z vlastních zdrojů. Ze státní kasy mu jsou hrazeny pouze reprezentativní výdaje (cesty v rámci státních zájmů apod.), navíc královna Alžběta odvádí ze svého majetku daně. Podobná je situace např. v Lichtenštejnsku i jinde. Provoz prezidenta je u nás hrazen pochopitelně celý ze státních peněz, prezident má stálý vysoký měsíční plat a po odchodu z úřadu nárok na nemalou doživotní rentu, tzn. Václav Havel, Václav Klaus a příští prezident, stojí naši státní kasu mnoho peněz.

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:31:34
3) podle Vás „Monarchie rozhodně nesymbolizuje stabilitu.“ S tím jistě můžeme i nemusíme souhlasit, ale jak si vysvětlit po mnoho generací existující státy, v nichž žilo vedle sebe mnoho národů a národností pod jedním panovníkem (Rakousko, Římskoněmecká říše aj.)? Rakousko-Uhersko navíc mohlo existovat nadále, kdyby nebylo vítěznými mocnostmi deinstalováno z politicko-strategických důvodů – ono se vůbec nerozpadlo, jak se někdy tvrdí). Proč se naopak Československo z podobného důvodu rozpadlo samo od sebe za pouhých 20 let?

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:32:55
4) VŘSR byla výsledkem mnoha faktorů, inspiraci našlo hlavně v krvavé francouzské revoluci. Hlavním hybatelem byla spíše chudoba a zaostalost obyvatelstva. Určitá část levicových intelektuálů a jimi zmanipulovaných dělníků se domnívala, že násilným převratem se situace zlepší. Jak to dopadlo, ví asi každý… tradice byly zpřetrhány a Rusko těžko hledá zpět vlastní identitu (mnoho lidí volá po obnově monarchie), nehledě na to, co ta revoluce způsobila po celém světě, včetně naší malé země.

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:34:23
5) Divíte se, že Monarcha má zájem proti zadlužování státu??? Co je na tom tak divného? Za normálních okolností tomu tak jistě je. Každý dobrý panovník má zájem předat svému nástupci (zpravidla je to jeho potomek) zemi v co možná nejlepším stavu. Je na tom něco špatného? Já svůj nemalý rodinný majetek chci také svým dětem předat v co nejlepším stavu.
6) Ludvík XVI. je zářným příkladem hlavně toho, že do Francie dnes jezdí miliony turistů obdivovat jeho „kult krále Slunce“ a na jeho podporu a péči o nezměrné bohatství, které shromáždil, byl vytvořen samostatný fond.

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:39:47
7) Tvrdíte, že: To že je reprezentantem ne lidu, ale vyšší moci jako plus, snad nemůže nikdo myslet vážně. – naopak, panovník je, musí být reprezentantem lidu, ovšem má mít především určitý duchovní rozměr – jeho vláda nemá být dána světskou mocí, nýbrž mocí, která člověka přesahuje, (tím jsou myšleny křesťanské hodnoty, neboť moderní Evropa na křesťanských hodnotách stojí, ačkoli to není na první pohled patrné. Že se mnoho Čechů dnes těmto hodnotám vysmívá, je jen k jejich škodě, ale na věci a jejich trvalé platnosti to zhola nic nemění.

VitVaclav commented on 17 Feb 2011, 06:42:10
8) Skutečnost, že monarcha je lépe připraven než prezident, je nabíledni. Panovníci jsou pro svůj úřad – poslání vychováváni od dětství. Odmala se vzdělávají a připravují ve všech důležitých disciplinách (ekonomie, sociologie, etiketa, jazyky, vojenství a strategie atd.) a národ má možnost celý tento proces sledovat, čímž logicky vzniká silná vazba mezi následníkem trůnu a národem. (To je skutečnost, která je samozřejmou součástí každé dnešní monarchie, o tom si u nás můžeme jen nechat zdát). Prezidentem v Česku může být kdokoli a raději ani nechci vědět, koho si v přímé volbě náš osvícený lid zvolí (zda to bude Zeman, nebo ještě někdo horší…). Bůh s námi! A Bůh ochraňuj krále! S pozdravem, Vít Václav VÍT

Habsburg commented on 29 May 2011, 00:57:08
Pamětí Winstona Chruchila dil I. strana 18
Druhou kardinální tragédií byl úplný rozpad rakousko-uherské monarchie, rozbité na základě Saintgermenské a Trianonské smlouvy. Toto přežívající vtělení Svaté říše římské umožňovalo po staletí společný život, přinášející výhody obchodu i bezpečnosti, celé řadě národů, z níchž ani jediný neměl ve své době sílu ani vitalitu čelit sám o sobě tlaku znovuoživeného Německa a Ruska. Všechny tyto národy se toužily odtrhnout se od federální či císařské struktury a podporovat je v jejich tužbách se považovalo za projev liberální politiky. Balkanizace jihovýchodní Evropy následovala hned vzápětí a důsledkem bylo, že Prusko nabylo relativně na významu a německá říše, přestože, byla vyčerpána a pošramocena válkou, zůstala netknutou a rozhodující silou v oblasti. Není jediného národa ani územípatřícího před tím habsburské monarchii, jemuž by získání nezávislosti nepřineslo urpení, jaké staří básníci a teologové připisovali výhradně zatraceným a prokletým. Vznešené město Vídeň, domov tak dlouho hájené tradice, průsečík tolika cest, řek železnic, bylo ponecháno nahé a hladové jako velké tržiště ve zchudlém kraji, jehož obyvatelé se většinou vystěhovali…pamětí Winstona Chruchila dil I. strana 18

Habsburg commented on 29 May 2011, 00:58:56
Dovoluji si vám poslat odkaz na stránku Českých monarchistů, a časopis Český svět 1913:http://kcbrno.webnode.cz/cesky-svet/

V rubrice: Politika