Důvod ke svatbě

05/05/2012    

32


Vdala se mi kamarádka. Další. Vypadala nádherně v těch bílých dlouhýh šatech s odhalenými rameny, tedy než sebou začala šít, jak má ve zvyku (Richard Gere by řekl: když sebou nešiješ, jsi velmi vysoká), a než jsem si všimla kérky na paži. Když jim malý kluk podával prstýnky, netrpělivě protáčela oči v sloup. To byla celá ona. Oznámení na svatbu mi poslala týden předem emailem. První, co mě napadlo, bylo, že je těhotná. Hned jsem se za svůj cynismus zastyděla.

Proč by se dva lidi nemohli vzít prostě proto, že chtějí, že? Zavolala jsem jí, pogratulovala a přemýšlela jsem, koho si to vlastně bere. Před půl rokem jsem spolu s ní a nějakým jejím novým objevem byli pařit. Jméno na oznámení mi nic neřeklo, tak jsem předpokládala, že si bere jeho. Ti si teda pospíšili! Určitě je těhotná, ozývalo se mé cynické já. Koupila jsem svatební dar a vydala se na svatbu. Před obřadní síní jsem narazila na jejího otce. Vypadal úplně stejně, jak si ho pamatuji ještě z dob, kdy jsem s nevěstou chodila na základní školu. Milý pán. Chvíli jsme si povídali o ženichovi, jako budoucí tchán s ním byl spokojen a pak dodal: „Vzali to hopem, pořídit si takhle rychle mimino, ale já myslím, že je to dobrý chlap.“ Buch, bác. Takže je těhotná! Mé cynické já se radovalo a křičelo: Já ti to říkalo, já ti to říkalo!!! Mé romantické já opět nebylo překvapeno. Nevěsta byla ve třetím měsíci a já si myslela, že jen trochu přibrala. Vypadali jako hezký pár, ale já se nemohla zbavit otázky v mé hlavě: Vzali by se, i kdyby nebyla těhotná? Je dítě důvod ke svatbě? „Když už ne dítě, tak nevím, co jiného.“ řekla mi na to jiná kamarádka. „Kde je romantika? Kam se vytratilo ze svatby to gesto, kterým deklarujeme před celým světem, že tohle je ten jediný, kterého chceme?“ zeptala jsem se. „Jsi naivní, lidi se už dávno neberou jenom z lásky. Jde o prachy, papír, který spoustu věcí ulehčí, a děti. A tihle dva se vzali, protože se mají rádi a čekají mimino. Měla bys být ráda, že se mají rádi.“ „To já jsem, jsem ráda za ně za oba, ale vzali by se, kdyby nebyla těhotná?“ „Je v tom rozdíl? Třeba ne hned, třeba by se vzali později.“ Bereme se už jen z praktických důvodů? Je svatba přežitek? A pokud ano, proč se ještě pořád navlékáme do bílých šatů, ačkoliv panenská čistota je něco, co jsme ztratily někdy v minulém století? Jsme ve věku, kdy už se od nás v podstatě čeká, že se vdáme a založíme rodinu, ale chceme to opravdu udělat nebo to děláme, protože se to od nás čeká? Má svatba v době, kdy se rozvádí každé druhé manželství v České republice, cenu? Zastupitel vás oddá za pár minut, ale za pár minut vás i rozvedou. Jakou funkci manželství tedy plní? Nemůžu si pomoct a na mysl se mi vkrádá věta: Rodina základ státu. Věta, kterou si pamatují všechny Husákovy děti. Ale rodina není manželství nebo ano? Proč bych se vdala já? A proč moje kamarádky? Zeptala jsem se: „Holky, proč byste se vdaly?“ Praktické důvody převážily -děti, společný majetek, společné zdanění manželů. A pak mi jedna kamarádka řekla: „Good old fashioned love won´t do it?“ A já se usmála. Ano, stará dobrá láska je důvod.

V rubrice: Život